Až padesát tisíc nezaměstnaných se má letos zapojit do bezplatné veřejné služby, které se loni zúčastnilo jen 16 tisíc lidí. Zatímco ti si za odpracovaných maximálně třicet hodin měsíčně mohli navýšit sociální dávky až o 1600 korun, od nového roku povinná veřejná služba s rozsahem až dvacet hodin týdně nepřinese uchazeči o zaměstnání ani korunu.

Dosud na úřadech práce platilo, že na veřejnou práci byli přednostně posíláni dlouhodobě nezaměstnaní, tak nyní se situace mění. Ministerstvo práce se činí v organizaci neplacených míst a už má více než 700 smluv s obcemi a neziskovými organizacemi. A po úřadech práce následně chce, aby obsadily všechna nabízená místa.

Jít od koštěte na pohovor do banky není nic příjemného

A tak je třeba sáhnout i mezi ty, kteří nejsou bez místa dlouhodobě a obnovovat pracovní návyky tedy nijak nepotřebují. Z evidence úřadů práce se v novém roce odhlásily desítky lidí, možná i ze studu. „Jak se mám jít ucházet o práci do banky, když mě všichni úředníci předtím viděli na ulici zametat?“ zlobí se v reakci pro MF Dnes nezaměstnaná pětačtyřicetiletá Gabriela, která má maturitu a praxi v administrativě, ale už půldruhého roku je s přestávkami na brigády bez práce.

Právě často zmiňované zametání ulic je nejvíce trnem v oku těch, kteří v minulosti vykonávali kvalifikovanou práci, a podobně jako Gabriela jsou přesvědčeni, že to při ucházení o zaměstnání pohled na ně zhoršuje. „Veřejná služba není jen práce s koštětem. Kvalifikované uchazeče o zaměstnání využijeme pro jiné činnosti,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz ministr práce Jaromír Drábek. Mělo by jít o výpomoc v nemocnicích jako dohled nad dětmi či místa pečovatelů o seniory, v knihovnách či archívech.