Letos v lednu už úřad zakázal plnění jedné ze smluv. Rozhodnutí je pravomocné, potvrdil jej předseda ÚOHS Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka jde o zakázku Policie ČR. Od policejního prezidia bude ministr požadovat vysvětlení a vyvození odpovědnosti u lidí, kteří podle ÚOHS postupovali v rozporu se zákonem.

Úřad upozornil na špatný postup ministerstva u tří zakázek z let 2017 až 2020, které se týkaly dodávek samopalů a pušek. Uzavření smlouvy ve všech třech případech předcházelo jednací řízení bez uveřejnění, jehož využití ministerstvo zdůvodnilo tím, že šlo o rozšíření původních smluv uzavřených v letech 2001 až 2004. Ministerstvo takto nakoupilo 1873 souprav zbraní.

„Je to zakázka Policie ČR, budu požadovat jasné vysvětlení od policejního prezidia a případné vyvození osobní zodpovědnosti osob, které dle ÚOHS postupovaly v rozporu se zákonem,“ uvedl na twitteru Hamáček. Vyjádření policejního prezidia ČTK shání.

Zákon pro dodatečné dodávky stanovuje lhůtu tří let, kterou lze překročit pouze za zvláštních okolností. Ty ale podle úřadu nenastaly. Ministerstvo se rozhodnutí úřadu bránilo podáním rozkladu k jeho předsedovi, ten se ale ztotožnil s rozhodnutím první instance a rozklad zamítl.

Uvedl, že je možné pořídit dodatečné dodávky zbraní i po uplynutí doby tří let od uzavření původní smlouvy, současně však uvedl, že prodloužení této doby nemůže být bezbřehé a musí mít limity. Čím více je zákonná tříletá doba překročena, tím závažnější musí být zvláštní okolnosti, které toto překročení ospravedlňují.

„V případě nejčastěji pořizovaného typu zbraně ani nelze hovořit o dodatečných dodávkách, protože zadavatel takto nakoupil výrazně větší množství zbraní, než kolik odebral při jejich prvotní dodávce,“ upozornil Mlsna.

Rozhodnutí úřadu je pravomocné, ministerstvo tak musí pokutu do dvou měsíců zaplatit. Rozhodnutí ÚOHS může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně, její podání ale neodkládá povinnost sankci zaplatit.