Podle NKÚ resort stanovil cíle jen obecně a bez ukazatelů, kterými by šlo doložit, co se zlepšilo. U prověřovaných projektů úřad zjistil řadu nedostatků, přičemž většinu z nich mělo odhalit ministerstvo už při hodnocení projektů a jejich výběru k podpoře, upozornili kontroloři.

Ministerstvo v reakci uvedlo, že na vytvoření vhodného systému pro vyhodnocení efektivity podpory kontinuálně pracuje. Z prověrky podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.

Nedostatečný postup ministerstva

NKÚ prověřil peníze, které stát vynaložil v letech 2017 až 2019 na čtyři vybrané programy migrační politiky. Ministerstvo vnitra vyplatilo v daném období na tyto programy 900 milionů korun ze státního rozpočtu i z fondů EU. Kontrola se zaměřila na projekty za téměř 557 milionů korun, které cílily například na ochranu hranic EU, podporu azylového systému nebo začleňování cizinců do společnosti.

Kontroloři zjistili, že některé oblasti nebude mít ministerstvo jak vyhodnotit. Například u integrace cizinců si nastavilo nekonkrétní cíle jako „podpořit nekonfliktní soužití s cizinci“ nebo „zajistit bezpečnost všech obyvatel ČR“. U vnější migrace směřující do EU má například cíl „boj proti nelegální migraci“. Peníze na projekty získaly jak státní instituce, tak i neziskové organizace.

U kontrolovaných projektů ministerstvo podle NKÚ nepožadovalo, aby příjemci hodnotili jejich výsledky a přínosy. Příjemci dotací tak většinou sledovali jen výstupy, například počet osob, kterým byla poskytnuta pomoc. „Nezajímali se ale o to, zda a jak přispěly služby poskytnuté v rámci projektu například k integraci cizinců do společnosti. Ukázkou dobré praxe je naopak postup neziskové organizace, která zpětně ověřovala přínos svých služeb pro klienty, i když to po ní MV nepožadovalo,“ uvedli kontroloři.

Resort oponuje, že aktivity ministerstva vnitra jsou plně v souladu se zaměřením současné migrační a azylové politiky Evropské unie a jsou ze strany evropských partnerů velice oceňovány. „Program Pomoc na místě významně přispěl v letech 2015 – 2020 ke snižování migračních toků do Evropské unie. Bez poskytnuté pomoci by došlo k vzestupu nelegální migrace s pravděpodobnými dopady i na Českou republiku jako zemi ležící na východostředomořské a západobalkánské migrační trase,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá. Podle ní ministerstvo ve spolupráci s dalšími aktéry kontinuálně pracuje na vytvoření vhodného systému pro vyhodnocení efektivity vynaložených prostředků, například v oblasti integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou nyní dokončuje systém indikátorů integrace.

Nedostatečná příprava projektu

U několika kontrolovaných projektů zaměřených na vnitřní bezpečnost zjistili kontroloři výrazné nedostatky. Například u společného komunikačního centra pro policii a celní správu za 120 milionů korun se bez jasného odůvodnění opakovaně měnily náklady na jednotlivé položky. Podle NKÚ to ukazuje na nedostatečnou přípravu projektu a riziko nehospodárného vynakládání peněz státu.

Podobný problém odhalili kontroloři i v případě rekonstrukce objektu v Havířově, který slouží pro ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu. Cena rekonstrukce tak dosáhla v době kontroly 57 milionů korun, což představuje více než dvojnásobek původního rozpočtu. Ministerstvo ale uvedlo, že jak v případě společného komunikačního centra policie a celní správy, tak zařízení v Havířově, došlo ke změnám projektu zcela v souladu s pravidly EU tak, aby byl výsledek co nejefektivnější a nejlépe odrážel potřeby.

Kontroloři dále upozornili na to, že ministerstvo také nesledovalo u podpořených aktivit k integraci cizinců průměrnou výši nákladů na jednoho klienta, například výuka českého jazyka vyšla na 2600 i na 6700 korun. I když jsou nároky jednotlivých klientů různé, mělo by mít ministerstvo podle NKÚ přehled o průměrných nákladech a být schopno porovnat projekty mezi sebou.

„Navíc příjemci nemuseli sledovat skutečné náklady na jednotlivé aktivity v rámci projektů. MV od nich chtělo jen plánované náklady, které uváděli v žádosti o dotaci. Ministerstvo tak nemá podle čeho hodnotit efektivnost podpořených projektů,“ podotkli kontroloři. Podle ministerstva to ale není pravda. „Příjemci všech projektů musí podrobně sledovat a dokládat všechny uskutečněné výdaje, které následně podléhají několikastupňovým kontrolám ze strany ministerstva vnitra a ministerstva financí. V rámci fondů v oblasti vnitřních věcí nikdy nedochází k proplácení projektů na základě plánovaných nákladů,“ uvedla mluvčí.