"Ze zkušeností v politice vím, že k politickým strukturálním reformám je zapotřebí tlaku," uvedla Merkelová podle agentury Reuters. "Z toho vyvozuji, že jestliže se dnes Evropa nachází v obtížné situaci, musíme už nyní zavádět strukturální reformy, abychom zítra žili lépe," dodala. Odmítla přitom tvrzení některých činitelů v Davosu, že evropská politika rozpočtových úspor zašla příliš daleko. 

Kancléřka také mluvila o svých obavách z měnových manipulací a z politického vlivu na centrální banky. Zmínila se přitom o Japonsku, kde je nyní centrální banka pod tlakem nové vlády na razantní zvyšování objemu peněz v ekonomice. 

Centrální banky nejsou od toho, aby napravovaly špatná politická rozhodnutí

"Nechci tvrdit, že se nyní dívám na Japonsko zcela bez obav. A pro Evropu bude v tomto ohledu důležité, aby rozsáhlá peněžní likvidita, která se loni dala bankám, se vrátila zpět," řekla Merkelová. "Je známo, že my v Německu jsme toho názoru, že centrální banky nejsou od toho, aby napravovaly špatná politická rozhodnutí a nedostatek konkurenceschopnosti," dodala. 

Vedle Japonska vedou extrémně uvolněnou měnovou politiku i Spojené státy a relativně opatrné nestandardní kroky je nucena pod tlakem krize uskutečňovat i Evropská centrální banka. Nalévání levných peněz do ekonomiky vede k oslabování měn zemí, které tuto politiku sledují, a v této souvislosti se mluví už několik let o "měnových válkách". Tento týden hovořil o rizicích konkurenčních devalvací měn šéf německé centrální banky Jens Weidmann. 

Generální manažer basilejské globální instituce Banka pro mezinárodní platební vyrovnání (BIS) Jaime Caruaana dnes v Davosu konstatoval, že centrální banky se dostávají pod "přílišný tlak" na to, aby podporovaly ekonomický růst a oslabovaly měny. Svět se dostal do bodu, kdy škody z chrlení nových peněz do ekonomiky už mohou převážit nad jejich přínosy, řekl Caruna televizi Reuters Insider.