Dnes je středa 28. září 2022., Svátek má Václav
Počasí dnes 4°C Dešťové přeháňky

Putin může odpálit jadernou zbraň jinak a jinde, než si myslíme

Putin může odpálit jadernou zbraň jinak a jinde, než si myslíme
Odpal hypersonické balistické rakety Kinžal z plavidla ruského námořnictva. | zdroj: Profimedia

Jakým způsobem by ruský prezident mohl použít jaderné zbraně? Tuto otázku si po hrozbách kremelského vůdce klade kdekdo.

Jadernými zbraněmi hrozí Vladimir Putin Ukrajině a Západu opakovaně. Nejnověji tento týden, když oznamoval mobilizaci.

„Když bude ohrožena územní celistvost naší země a pokud bude v sázce ochrana našich občanů, použijeme všechny dostupné prostředky. To není bluf… Ruské občany mohu ujistit, že budeme bránit naši vlast, naši nezávislost a svobodu. A to je nutné zopakovat – všemi dostupnými prostředky. Pokud nás chce někdo vydírat jadernými zbraněmi, tak by měl vědět, že vítr se může stočit také jeho směrem,“ pravil.

Opravdu kremelský vládce neblufuje? 

Šílená hrozba v časech šílené války

Při pohledu na nukleární sílu Ruska takové výroky není možné brát na lehkou váhu. Je skutečně ohromující. Putinova země má podle dat Bulletin of the Atomic Scientists 4477 jaderných hlavic.

Z toho je 1 588 hlavic připraveno, aby mohly být během několik minut na rozkaz odpáleny, anebo aby s nimi mohly vzlétnout bombardéry, 812 z nich se nachází na balistických raketách, 576 na ponorkách a 200 na bombardérech.

Někteří z velkohubých poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) k jadernému útoku strategickými zbraněmi vyzývají. Dalo by se ale očekávat, že by vyvolal americkou odpověď. A Američané mají srovnatelné jaderné arzenály.

„Jinou Putinovou možností je odpálit jadernou zbraň kdesi nad Severním mořem mezi Británií a Dánskem a čekat, co se stane.“                                                         Pavel Felgenhauer, vojenský analytik

Ne nadarmo se době, v níž žijeme, říká Mutual Assured Destruction (Vzájemně zajištěné zničení). Má také svou výstižnou zkratku MAD (šílená). Válka se strategickými zbraněmi by zničila civilizaci a ti, kteří by jadernou apokalypsu přežili, by příští války vedli jen klacky a kameny, jak prorokoval Albert Einstein.

Zarážející na Putinově prohlášení je fakt, že snížil práh pro použití jaderných zbraní, překročil rámec ruské jaderné doktríny. Upozornil na to Andrej Baklickij, vedoucí výzkumník v programu zbraní hromadného ničení z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení.

„Jaderná doktrína Ruska stanoví, že Rusko použije jaderné zbraně jako první pouze v případě, když bude ohrožena samotná existence státu. Jeho slova jdou daleko za hranu doktríny, Putin do ní přisazuje pojmy územní celistvost, národ, nezávislost,“ cituje  tohoto experta list The Guardian

Putinovi ubývají možnosti

Co tedy taktické zbraně? Rusové by je mohli použít na Ukrajině.

Jsou menší, mají sílu od jedné kilotuny do sta kilotun. Jsou určeny pro omezený úder a mohou vyřadit z boje i několik brigád najednou. Nemusely by vyvolat pro Rusko tak hrozivou reakci Západu jako zbraně strategické.

Tyto zbraně, kterých mají Rusové dva tisíce, mohou být umístěny na rakety s plochou dráhou a vypuštěny z lodí plujících v Černém moři nebo z letadel. Ty menší by mohly být odpáleny i z minometů.

Když ale na určitém území použijete taktické jaderné zbraně, byť menší síly, nemůžete tam poslat vlastní vojáky, protože oblast zamoříte radioaktivitou.

Kromě toho by bylo obtížné vysvětlit, že při osvobozování Rusů žijících pod nadvládou ukrajinských nacistů – což je Putinův výklad – použijete zbraň, která je hrozbou zejména pro civilní obyvatelstvo.

Putin by každopádně v tomto případě musel počítat s odvetou Západu. Mohla by být jaderná i nejaderná.

Jaderná výstraha

Existuje nicméně třetí možnost, na kterou upozorňoval ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer už koncem února, krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Stojí za pozornost.

„Vladimir Putin je v těžké situaci... Jednou jeho možností je zastavit dodávky plynu do Evropy a doufat, že to Evropany donutí, aby se stáhli. Jinou možností je odpálit jadernou zbraň někde nad Severním mořem mezi Británií a Dánskem a čekat, co se stane,“ řekl Felgenhauer stanici BBC.

profimedia-0017009496 Vladimir Putin v kokpitu strategického bombardéru Tu-160. Vezme to do vlastních rukou? Fotografie pochází z roku 2005. | zdroj: Profimedia

Rusko už dodávky plynu téměř zastavilo, Západ však v podpoře Ukrajiny vytrval. Takže ještě mobilizace. A potom? Varovný „jaderný test“?

Kdoví, jak by na něj reagovali Američané a jejich evropští spojenci. Mohli by v odvetě odpálit obdobnou nálož u ruských břehů. A dál? Dala by se série odvet za odvety vůbec zastavit?

To je ošklivá vyhlídka.

Zdroje:
BBC, The Guardian, Bulletin of the Atomic Scientists