Život by byl sladký, kdyby kolem nás byli jen lidé, kteří nás obdivují, podporují a nikdy nezvednou obočí. Jenže svět je pestřejší a kritika je v něm stejně přirozená jako chvála. Možná vás někdy zabolí, možná vás rozčílí, ale často je to právě ona, kdo nás postrčí k růstu. Jak tedy zvládnout Psychologové upozorňují, že absence kritiky je stejně nebezpečná jako její přebytek. Pokud slyšíme jen souhlasné přikyvování, naše ego si sice oddechne, ale naše schopnosti stagnují. Shakespeare to vystihl v tragédii krále Leara: odmítl slyšet pravdu a vyhnal nejupřímnější dceru Cordelii- a tím podepsal vlastní pád.

Když si kolem sebe postavíme zeď lichotek, vytváříme iluzi, která nás může uvěznit. Kritika, pokud ji přijmeme, nás učí rozeznávat, kým jsme a kým se chceme stát.

Proč nás lidé podceňují?

1. Ochrana vlastního ega

Někdy se za kritikou skrývá pouhá závist. Psychologové říkají, že lidé znevažují úspěchy druhých, aby sami nevypadali tak malí. Je snazší shodit někoho jiného, než na sobě pracovat. Připomeňme si film Vše o Evě: mladá Eva závistivě touží po slávě Margo, zatímco stárnoucí Margo závidí Evino mládí. Podceňování druhého je často jen zoufalý pokus ochránit vlastní sebevědomí.

2. Efekt velké ryby v malém rybníku

Pamatujete na film Whiplash? Talentovaný bubeník Andrew zjistí, že jeho výkon nikdo neoslavuje, protože v prostředí plném géniů je i brilantní výkon „normální“. V malém rybníku by však zazářil. Tento jev psychologové nazývají efektem velké ryby v malém rybníku a ukazuje, že reakce na naše úspěchy vždy závisí i na prostředí.

3. Nesprávná sebeprezentace

Možná jste udělali skvělou práci, ale nikdo o ní neví. Lidé neuhodnou, v čem jste dobří, pokud to neřeknete jasně. Tady přichází na scénu osobní značka: naučte se formulovat své úspěchy, používejte fakta a sdílejte je tak, aby byly viditelné.

Čtyři cesty, jak si získat i ty, kdo vás podceňují

1. Zajímejte se o ně- Ironie je, že ti, kdo vás shazují, často touží po pozornosti. Dejte jim ji, ale ne falešně, nýbrž strategicky. Psychologové tomu říkají „strategická empatie“. Když dáte druhému pocit, že i on je důležitý, otevře se vám cesta k respektu.
2. Nechte čísla mluvit- Některé úspěchy jsou těžko uchopitelné. Proto je převeďte do čísel: kolik klientů jste přivedli, o kolik procent jste zvýšili tržby, jak dlouho už v oboru pracujete. Fakta působí silněji než sebechvála.
3. Proměňte kritiku v změnu- Ne každá výtka je útok. Pokud vás někdo kritizuje a má pravdu, ukažte, že umíte růst. Lidé si všimnou, když se zlepšujete a respektují to mnohem víc, než když se jen bráníte.
4. Nechte to být- Někdy je nejúčinnější strategie přestat se snažit. Nemusíte si získat každého a už vůbec ne ty, kteří vás z principu odmítají. Jak říkají psychologové z Harvardu: „Neúspěch učí lépe než úspěch.“ Nietzsche k tomu dodal: „Co mě nezabije, to mě posílí.“ I kritici se tak stávají našimi učiteli.

Kritici jako nechtění spojenci

Kritika může bolet, ale může i léčit. Připomíná nám, že nejsme dokonalí a že právě v tom spočívá náš