Tři roky od vstupu do Evropské unie byli Češi největšími pesimisty, kteří neměli pocit, že by členství přineslo v jejich soukromí nějaká velká pozitiva. Po sedmi letech, tedy v roce 2014, se situace vylepšila, navíc výrazně přibylo výhod pro zemi jako takovou.

Novým outsiderem, který si členství ve společenství neváží, je Maďarsko. "Rozdíl mezi tím, jaká je situace zemi na základě reálných dat, a tím, jak ji vnímají obyvatelé, není v žádné jiné zemi tak viditelný jako v Maďarsku," uvedl Josef Janning, ředitel think-tanku Evropská rada pro zahraniční politiku (ECFR).

Organizace vytvořila studii o sounáležitosti v Evropské unii. Vycházela při tom z dat a zpráv Evropské komise, Eurostatu a Eurobarometru. Porovnávala údaje z let 2007 a 2014, tedy před světovou ekonomickou krizí a zároveň před migrační krizí.

Statisíce uprchlíků mířících do Evropy se tak do studie nestačily promítnout, jinak by byly výsledky ještě tristnější, zejména v případě Maďarska nebo Velké Británie, jejichž obyvatelé už v roce 2007 nepatřili mezi ty, kteří mají silný pocit "evropského občana".

Evropské dotace bez pocitu důvěry v EU

Ve studii ECFR analyzovala více než třicítku kritérií rozdělených do dvou základních táborů. Prvním je takzvaná strukturální koheze (soudržnost), tedy volný trh, možnost zapojení se do evropské politiky, společné řešení bezpečnostní situace či přístup k evropským fondům. V individuální sounáležitosti hrály roli (ne)výhody pro jednotlivce – tedy možnost volného pohybu, zkušenosti, důvěra v EU či pocit "Euroobčana".

I když má třeba Budapešť nižší body za to, že je zemí na okraji schengenských hranic, pořád jí členství přináší nejvíce výhod po Lucembursku, zejména v příjmu eurodotací. Jenže na rozdíl od jeho obyvatel si Maďaři členství příliš neváží, výhody si neuvědomují a nechtějí připustit.

Studie porovnává dva roky stará data, dnes by země, která na svých hranicích vystavěla ploty, dopadla kvůli uprchlíkům ještě hůř. Autoři by více zohlednili to, že Maďarsko jako okrajová země čelí velkému náporu migrantů, což by ji posunulo mezi země, kterým členství tolik výhod nepřináší.

Ale občané by i jistě – i vzhledem k referendu o kvótách – o výhodách členství v EU pochybovali ještě víc. Nepoměr by tak pravděpodobně zůstal stejně vysoký. Novější data ale k dispozici ECFR neměla a zřejmě ani celková data na toto téma ještě neexistují.

Ostatní země střední Evropy mají EU raději

Až na Maďarsko se ale země střední a východní Evropy a Pobaltí naučily z členství těžit, což zároveň u jejich obyvatel obraz unie trochu vylepšilo. "Všechny země střední a východní Evropy si během sedmiletého období polepšily," podotkl k výsledkům studie Janning.

Tedy až na ono Maďarsko, ve kterém se podle Janninga odráží celkové rozčarování z politiky. Přikládá to mimo jiné tomu, že se podle něj země ještě doteď nesmířila s okleštěním hranic po první světové válce.

Jestliže je Maďarsko extrémem z hlediska negativního postoje k Evropské unii, na opačné straně je Irsko. Přestože k zemi, která si prošla ekonomickou krizí, nepřistupuje Evropská unie zrovna nejpřátelštěji a spíš tak trochu s despektem, pocit evropské sounáležitosti Iry neopustil.

"Může to mít co do činění s tím, že členství v Evropské unii pro ně byl vždy důležité jako způsob, jak se vymanit ze závislosti na Velké Británii," vysvětluje možný důvod irského optimismu Janning.