V prosinci loňského roku skončila bilance schodkem 1,2 miliardy korun, meziročně byl o 15 miliard korun menší. Bilance je horší kvůli drahé ropě a plynu, vyplývá z informací ČSÚ.

Podle místopředsedy Asociace exportérů Otty Daňka byl rok 2022 z pohledu zahraničního obchodu netypický. „Na jedné straně začalo docházet k narovnávání dodavatelsko-odběratelských řetězců postižených covidovou pandemií, se zahájením války na Ukrajině ale velmi výrazně akcelerovaly problémy v oblasti energetiky,“ řekl. Exportérům podle něj situaci zkomplikovala i mimořádně silná koruna. Někteří podnikatelé se proto bojí ztráty konkurenceschopnosti, doplnil. Věří však, že se globální ekonomika v tomto roce stabilizuje.

Meziročně vzrostl vývoz o 8,9 procenta na 346,7 miliardy korun a dovoz o 3,9 procenta na 348 miliard korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění snížil vývoz o 0,8 procenta a dovoz o 6,8 procenta. „Meziroční růst vývozu i dovozu v prosinci zpomalil, dovoz vzrostl tentokrát méně než vývoz,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. „Předběžné údaje za celý rok 2022 potvrzují meziroční zhoršení obchodní bilance o zhruba 189 miliardy korun, což je v obdobné výši, jako tomu bylo mezi rokem 2020 a 2021,“ doplnila.

Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil zejména meziročně lepší výsledek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 11 miliard korun. Přebytek obchodu s motorovými vozidly se zvýšil o 9,1 miliardy korun a schodek obchodu se základními farmaceutickými výrobky se zmenšil o 3,3 miliardy korun. Nepříznivý vliv měl zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 8,8 miliardy korun, a to v důsledku růstu cen na světových trzích a vyššího dovezeného množství, a obchod s elektrickými zařízeními o 3,1 miliardy korun.

„Prosincová bilance zahraničního obchodu překvapila výrazně nižším deficitem, než jsme my i trh očekávali,“ řekla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Obchodní bilance se podle ní letos dostane do deficitu ve výši 110 miliard korun. Vliv na to budou mít odeznívající problémy se subdodávkami a nižší ceny energetických surovin, dodala Steckerová.

Schodek 110 miliard korun v tomto roce očekává i analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Domácí a zahraniční poptávka podle něj bude utlumená také v letošním prvním pololetí, negativní dopad to bude mít především na průmyslovou výrobu, dodal. „Pozitivně by ale na toky v přeshraničním obchodu mělo působit snížení nejistoty a pesimismu ohledně budoucího ekonomického vývoje, což udávají výsledky nedávných průzkumů,“ řekl Vagenknecht.

Podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura letos obchodní bilance přispěje k růstu HDP, a to díky nižším importům a odolnosti automobilového průmyslu, uvedl. „Na druhou stranu rizikem zůstávají problémy v globálních dodavatelských řetězcích a oslabená zahraniční poptávka,“ doplnil Pour.