Lidé, kteří nesou na bedrech špínu metropole

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Zatímco turisté obdivují tisíce let staré památky nebo si užívají luxusu egyptských přímořských letovisek, Káhira má jednu zajímavost, kam noha cizince málokdy cíleně vkročí. Přesto jsou ulice, kde žijí takzvaní zabbalíni, pro metropoli velice důležité. 

Jen málo z dovezených odpadků zabbalíni nezrecyklují

Jen málo z dovezených odpadků zabbalíni nezrecyklují , zdroj: Profimedia.cz

Částí čtvrti Manšijit Násir je slum přezdívaný "město odpadků", neboť se zde vrší hromady smrdutého odpadu v různých stádiích zpracování. V oblasti, kde žije 60 tisíc lidí, je odpad v ulicích, uvnitř budov, ale třeba i na střechách chudých obydlí.

Zabbalíni, zpravidla koptští křesťané, se o svoz odpadu starají už od třicátých let minulého století. Tehdy přišli v přistěhovalecké vlně do Káhiry jako chudí zemědělci z venkova, kteří hledali v metropoli lepší obživu.

Zabbalíni za měsíční poplatek svážejí auty či vozy taženými oslíky odpadky z káhirských domácností. Ve čtvrti pak s dovezeným nákladem pracují - převážně ženy a děti. Třídí odpad na nevyužitelný a ten, který lze ještě prodat a zrecyklovat. Znovu je využito na 80 procent dovezeného odpadu, zabbalíni v tomto ohledu pracují nesmírně efektivně.

Co (ne)spasou prasata

V roce 2009 nicméně komunita utržila velkou ránu poté, co egyptská vláda zavedla opatření údajně proti epidemii prasečí chřipky. V jejich rámci byly utraceny stovky tisíc prasat. Zabbalíni jsou známí jako velcí chovatelé prasat, kterým zkrmili vyhozené potraviny, takže i zvířata získala důležitou roli v likvidaci odpadu. Navíc pak maso z vykrmených pašíků tradičně putovalo do turistických letovisek, kde bylo servírováno nemuslimským strávníkům, a přineslo tak chudým Káhiřanům další důležité příjmy.

Špatný dopad mělo opatření i na muslimské děti, pro něž byl tento druh masa jediným dostupným, a rozšířila se tak podvýživa. Ostatně tato místa jsou v rámci Egypta jedněmi z mála, kde se servíruje vepřové.

Počátkem 21. století také Káhira začala pro svoz odpadu využívat soukromé firmy a uzavřela s nimi lukrativní kontrakty, což komunitu též poškodilo. Firmy navíc mnohdy nedělaly svou práci pořádně a vyvážely odpadky na obří skládky za městem.

Protesty ohledně nízké efektivity a vyšších finančních nákladů tak nakonec vedly k tomu, že se zabbalíni stali součástí oficiální "odpadové politiky" města. V současnosti organizovaní zabbalíni nosí uniformy a využívají vozy poskytnuté vládou.

I tak je pro oblast stále typická velká chudoba, výskyt nemocí a také sociální vyloučení. Mnozí zabbalíni chtějí pro své děti lepší budoucnost. Život v "městě odpadků" je příliš tvrdý.

Tagy: chudoba zahraničí Egypt odpad Káhira ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: Profimedia.cz,BBC,The Guardian,Wikipedia.org