Lidé chtějí místo památek poznávat chutě. Gastroturistika zažívá rozmach

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Pokud chcete poznat cizí zemi, musíte ochutnat místní jídlo. Chápe to stále víc lidí, a tak se v poslední době rozmáhá gastronomická turistika. Časy "nekontaktního" cestování za památkami jsou pryč, lidé chtějí poznávat cizí kultury na vlastní kůži. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

V době, kdy i na světové výstavě v Miláně se téma potravin představilo ve své široké škále a proměnlivosti a lidé dlouhé hodiny čekali, aby viděli, jak například Japonci připravují rybu fugu a jak se třeba severské země snaží využívat zdrojů budoucnosti, je jídlo velkým protagonistou nového trendu.

Pro Italy na tom není nic zvláštního, protože jídlo je součástí jejich kultury a silným prvkem v mezinárodním soutěžení, ale i takovou vášní, že jsou zřejmě jediní na světě, kdo dokáže usednout ke stolu, jíst a kochat se přitom nejrůznějšími druhy jídel či babiččinými recepty.

Takovou touhu po dobrém jídle si s sebou odnášejí i na dovolenou, především když si zvolí vzdálené destinace, vysvětluje Silvia Romagnoliová z největší italské organizace cestovních poradců CartOrange.

Obohatit pobyt tradičními exkurzemi už nestačí. V posledních letech se cestování obohacuje vybranými kulinářskými zkušenostmi, aby bylo možné skutečně se ponořit do kultury dané lokality. Na Bali se tedy vyhýbáme špagetám po neapolsku nebo v Berlíně alla carbonara. Naopak jsou nyní oblíbené tradiční večeře v rodinném kruhu, především v Jordánsku, Turecku a v Indii, protože nabízejí tradiční recepty a chutě, které bychom v běžné restauraci nikdy nepoznali.

"Například v Indii, kde je ve zvyku jíst rukama, indické rodiny turisty učí, jaké jsou správné pohyby při jídle a jaká jsou pravidla etikety. Tato autentická gesta bychom v turistických průvodcích popisovali na stovkách stránek," říká Romagnoliová.

Nabízejí se i kurzy vaření, včetně nákupů potravin v sushi prodejně v Japonsku či na vietnamském tržišti. Ty se pak stávají novými suvenýry, protože po návratu do vlasti můžeme přátelům nabídnout recepty, které jsme v zahraničí poznali. V Arménii můžeme přihlížet, jak tam připravují tolmu (mleté maso ve vinných listech) a tradiční chléb lavaš, můžeme tam ale zažít i večeři za doprovodu tance a hudby. V Číně poznáme čajový obřad, v Uzbekistánu ochutnáme víno ze Samarkandu.

Výměna zkušeností je vzájemná. V Itálii se tak pořádají kurzy vaření tradičních italských pokrmů pro turisty. V Římě to je například One Day Chef ve stínu Baziliky svatého Jana.

Jestliže se tento trend mezi italskými turisty vzmáhá, byť je teprve v počátcích, zvědavost mít pěkný gastronomický zážitek je mnohem silnější v zahraničí. Podle nedávného šetření platformy pro výuku jazyků Babbel je jídlo motivem turistiky v průměru devíti procent cestovatelů ve světě. V německy hovořících zemích za gastronomií cestuje deset procent obyvatel, v anglicky mluvících zemích pak 11 procent.

O zájmu turistů o gastronomii také svědčí nové kurzy Babbelu, v nichž se účastníci seznamují s názvy jednotlivých pokrmů ve světě. Italové se nejvíce zajímají o lekce týkající se španělských, jihoamerických, ale také tureckých jídelníčků. Naopak o italskou kuchyni se nejvíce zajímají Němci (48 procent). Na druhém místě jsou kupodivu velcí soupeři Italů Francouzi (22 procent) a na třetím Britové (14 procent). Největší zájem projevují cizinci o kuchyni ze severoitalského regionu Emilia Romagna.

Tagy: zahraničí zvyky a tradice zajímavosti a kuriozity hobby a volný čas turistika a cestovní ruch

Zdroje: ČTK,ANSA