Ručit chtějí zmrazeným libyjským státním majetkem v zahraničí. Prohlásil to šéf finančního výboru libyjské vzbouřenecké rady Alí Tarhúní. Oznámení přišlo dva dny před plánovou schůzkou takzvané kontaktní skupiny k Libyi, na níž by se o možnostech financování rebelů mohlo jednat. 

Vzbouřenci ovládají východ země, po dvou měsících bojů však hrozí, že jim dojdou peníze. Podle Tarhúního se náklady povstalců pohybují mezi 50 a 100 miliony libyjských dínárů denně (asi 670 milionů a 1,3 miliardy korun). "Hotovost, kterou na území máme, nám při této rychlosti umožní pokračovat s nejvyšší pravděpodobností tři, nejvýše čtyři týdny," řekl Tarhúní ve východolibyjském Benghází. Doufá, že Francie, Itálie a USA zvýší hranice úvěru a povstalci do týdne až deseti dnů dostanou peníze. 

Proti Kaddáfímu se ostře postavilo Turecko

Kontaktní skupina k Libyi složená ze představitelů západních a blízkovýchodních zemí a mezinárodních organizací se má sejít ve čtvrtek v Římě. Podle analytiků je však uvolnění zmrazeného majetku a jeho svěření do rukou povstalců složitý proces, ve kterém hrozí právní komplikace. 

Povstalci počítali, že peníze získají z vývozu ropy z východolibyjských nalezišť. Po útocích na ropná pole se však produkce zastavila a rebelové se podle dalšího oznámení chtějí soustředit na ochranu nalezišť spíše než na obnovení výroby. O dalších půjčkách jednají prý také se Spojenými arabskými emiráty a Katarem, 177 milionů dolarů jim údajně slíbil půjčit Kuvajt. 

Tlak na libyjského vůdce zvýšilo Turecko, které s Kaddáfím dosud udržovalo dobré vztahy. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Kaddáfí dal "krvi, slzám a tlaku" na vlastní lid přednost před jeho voláním po změnách a musí okamžitě odstoupit.