Na vině jsou podle vědců především změna klimatu způsobená lidskou činností, jako je pálení fosilních paliv, a letos časný přírodní fenomén El Niňo, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.

Copernicus spadá pod unijní vesmírný program a eviduje výkyvy počasí od roku 1940. Británie a Spojené státy však mají záznamy až z poloviny 19. století a jejich meteorologické úřady podle očekávání brzy oznámí, že letošní léto pokořilo i jejich rekordy.

Vědci ze studia letokruhů stromů nebo ledových jader odhadli, že Země je nyní teplejší, než byla za posledních 120 000 let. Předtím byla planeta teplejší, šlo nicméně o období před vznikem lidské civilizace, kdy byly hladiny moří mnohem vyšší a zemské póly nebyly zamrzlé.

Objem ledu v Antarktidě byl letos v srpnu 12 procent pod průměrnou hodnotou odpovídající tomuto období roku. V Arktidě byl deset procent pod průměrem, ale stále vysoko nad rekordním minimem ze srpna 2012. Data vycházejí ze satelitního pozorování, které začalo koncem 70. let minulého století, uvádí WMO.

Během letošního roku také zasáhla řadu míst ve světě vlna požárů, z nichž některé jsou v jednotlivých zemích rekordní - ať už podle zasažené rozlohy, nebo podle počtu obětí (Kanada, havajský ostrov Maui, národní park Dadia na severovýchodě Řecka).