Jak dnes oznámila agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, k rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním mořské vody.

I když není jisté, co přinese zbytek léta, od dubna padá po celém světě jeden teplotní rekord za druhým - od Číny přes Španělsko až po Atlantský oceán. Léto roku 2023 se tak kvůli bezprecedentním teplotám v moři i na souši postupně rýsuje jako jedno z nejneobvyklejších v historii lidstva.

Údaje evropské agentury, datované od roku 1950, patří vedle dat amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) k nejspolehlivějším a nejpoužívanějším na světě. Předchozí historické maximum bylo zaznamenáno v červnu 2019, celosvětová průměrná teplota tehdy byla o 0,37 stupně Celsia nad průměrem za předchozí tři desetiletí.

Teplotní rekordy padly například v severozápadní Evropě, zatímco v některých částech Kanady, Spojených států, Mexika, Asie a východní Austrálie „bylo výrazně tepleji než obvykle“, konstatoval Copernicus. Naopak chladněji než obvykle bylo v západní Austrálii, na západě Spojených států a v západním Rusku.

„Rekordní červen 2023 je z velké části způsoben velmi vysokými teplotami na hladině oceánů, které tvoří 70 procent zemského povrchu,“ uvedl Julien Nicolas z unijní agentury.

Teploty v Tichém oceánu dosáhly rekordních hodnot již v květnu pod vlivem nástupu klimatického jevu El Niño. V červnu zase severní Atlantik zažil mořské vlny veder, „které překvapily mnoho lidí skutečně bezprecedentní úrovní“, dodal Nicolas. K vysokým teplotám mořské hladiny přispívá také oteplování způsobené lidskou činností, především stále rostoucí emise skleníkových plynů.

Podle Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) bude El Niňo pokračovat po celý rok s „přinejmenším mírnou“ intenzitou.