Pro kvakery je typické odmítání násilí. Mohou však nastat výjimečné situace, kdy se členové této komunity chopí zbraní. Slavným příkladem je čarostřelkyně Annie Oakleyová. Přišla na svět 13. srpna 1860 v Ohiu jako Phoebe Ann Moseyová a jako šesté z devíti dětí do kvakerské rodiny, která musela čelit každodennímu boji o holé přežití. Jejich pronajatá farma na obživu nestačila, a když Annie v roce 1866 zemřel otec, matka nedokázala ji a několik jejich dalších sourozenců uživit. Dívenka tedy skončila u pěstounů, kde si po všech stránkách vytrpěla své. A tak vzala do útlých rukou flintu.

Kdepak, vražedkyní se nestala. Už jako malá se naučila střílet a rozhodla se, že svého talentu využije k obživě - chodila na lov. S puškou to uměla náramně. Jak později uvedla, nejraději střílela na běžící zvěř. Tím jí nejen dala určitou férovou šanci, ale zároveň si trénovala rychlost a přesnou mušku. Brzy začala ulovenou zvěř prodávat do okolních restaurací a hotelů. Během pár let díky tomu splatila hypotéku na farmu a vrátila se k matce.

Po lovu přišel showbyznys

Pak už to šlo ráz na ráz. V Cincinnati se přihlásila do soutěže o sto dolarů se známým ostrostřelcem a showmanem Frankem E. Butlerem. Ten drobnou, 1,52 metru vysokou patnáctiletou dívenku nepovažoval za vážného soupeře. Annie jej ale porazila a Frank nejen že nezahořkl, ale ještě se do své soupeřky zamiloval, oženil se s ní a podporoval ji jako manažer a asistent, protože skutečnou střeleckou hvězdou byla od této chvíle ona. Jezdili spolu se svou kočovnou střeleckou show, a tehdy také čerstvá paní Butlerová začala používat umělecké jméno Annie Oakleyová.

Nejpozději v okamžiku, kdy si ji v roce 1885 pro svou proslulou Wild West Show najal William Cody, vulgo Buffalo Bill, stala se Annie národní ikonou, která plnila sály po celém světě. Elegantním vystupováním a svými kousky dokázala oslovit vybrané obecenstvo od královny Viktorie po papeže a císaře Františka Josefa. Oslňovala svou téměř dokonalou muškou, když dokázala šestkrát zasáhnout vyhozené hrací kostky nebo karty dříve, než spadly na zem. Traduje se, že pruskému korunnímu princi a pozdějšímu císaři Vilémovi II. dokonce vystřelila hořící cigaretu z úst. To je ovšem legenda, ve skutečnosti mu ustřelila popel z hořící cigarety, kterou držel v ruce. Stejně jako je zřejmě dobře vymyšlenou historkou i to, že ho prý během první světové války sarkasticky požádala, zda by na něj nemohla zkusit vystřelit ještě jednou.

Charita a boj za práva žen

Annie byla také bojovnicí za rovnoprávnost žen. Nabídla například americkému prezidentovi Williamu McKinleymu vytvoření padesátičlenné ženské odstřelovačské jednotky pro válku proti Španělsku v roce 1898, což bylo s díky odmítnuto. Annie své popularity využila k tomu, aby pro ženy požadovala rovné odměňování a pracovní podmínky, a především pak právo nosit zbraň. Říká se, že naučila zacházet se zbraní 15 tisíc žen.

V roce 1901 se Annie vážně zranila při železniční nehodě. Nakonec se z toho sice vylízala, u Buffalo Billa ale skončila. Následně se s manželem věnovala vlastním estrádním vystoupením a charitě. Pár sice zůstal bezdětný, Annie ale nezapomněla na své těžké dětství a finančně podporovala organizace starající se o sirotky. V roce 1922 se znovu těžce zranila při autonehodě s manželem. To jí vážně nalomilo zdraví a 3. listopadu 1926 v 66 letech zemřela. Manžel ji přežil o pouhých 18 dní. Říká se, že po její smrti ze žalu přestal jíst a zemřel hlady.

O popularitě Annie Oakleyové svědčí filmy (sama si v několika krátkých němých westernových filmech dokonce zahrála), knihy, komiksy, počítačové hry i muzikál. A samozřejmě nelze opomenout ani její slavný bonmot: „Miřte na vysoký cíl - a zasáhnete jej.“