Mnozí Britové se teď obracejí na terapeuty nebo psychology a popisují jim, že smrt královny v nich znovu probudila zármutek nad vlastními blízkými, o které přišli už dříve. „Zármutek a truchlení moc dobře nezvládáme,“ říká Lucy Selmanová, která se jako profesorka věnuje na univerzitě v Bristolu paliativní medicíně.

Britští odborníci nyní doufají, že způsob, jakým královna zemřela - doma, s rodinou, na milovaném zámku Balmoral - by mohl vyvolat celonárodní debatu o tom, proč mají lidé k umírání tak rozpačitý vztah. A výsledkem možná bude i to, že budou na nevyhnutelné lépe připravení.

„Pokud máme zemřít způsobem, který bude, jak doufáme, pokojný, pohodlný a uspokojivý, pak musíme udělat to, co udělala královna: uznat, že se to jednoho dne stane, a udělat si plán, který stanoví, co chceme a co nechceme,“ říká Kathryn Mannixová, autorka knihy o „dobrém“ umírání s názvem With the End in Mind: How to Live and Die Well (Mít na zřeteli konec: Jak dobře žít a umírat).

Mannixová během 30 let, které strávila jako lékařka s paliativní specializací, viděla umírat tisíce lidí. A říká, že poslední dva roky jí bylo jasné, že královna umírá taky. Rozeznala prý známé vzorce chování - královna zpomalila svou dříve frenetickou veřejnou činnost a začala se na smrt připravovat. Oznámila třeba, že si přeje, aby manželka tehdejšího prince Charlese měla po jeho nástupu na trůn titul královna manželka, a zapracovala na tom, aby se její vnuk William s rodinou přestěhoval z Londýna do nemovitosti poblíž hradu Windsor.

Ještě začátkem minulého týdne královna jmenovala novou premiérku Liz Trussovou. A pak, když byla povinnost splněná, o dva dny později zemřela. To podle Mannixové připomíná mnoho úmrtí, kterých byla sama svědkem, kdy dotyčný ještě čeká na zprávu, že se v rodině narodilo dítě nebo že někdo z blízkých udělal důležitou zkoušku, a pak, uklidněný, rychle zemře.

Pohřeb britské královny Alžběty II. | zdroj: Profimedia

To, že se teď v Británii prakticky všude mluví o smutku a truchlení, podle odborníků může mnoho lidí přivést k přemýšlení o jejich vlastní smrtelnosti a strachu ze smrti. Pro mladé lidi to dokonce může být první příležitost, kdy si s plnou vážností konečnost života uvědomí.

„Na konec života takhle nikdy nemyslíme, dokud nás k tomu nedonutí okolnosti,“ říká psycholožka Bianca Neumannová z britské charitativní organizace Sue Ryder.

Podle Selmanové se ještě Britové budou muset naučit lépe zacházet s truchlením a zármutkem, smrt královny ale může společnost jako celek přimět k zamyšlení a změně postoje ke smrti. „Musíme začít vést debatu o tom, co je to dobrá smrt. A co je potřeba udělat, abychom se pokusili zajistit, že naše vlastní smrt bude vypadat tak, jak chceme,“ říká.

Britský tisk se v barvách královské standarty ohlíží za pohřbem Alžběty II.

Titulní strany všech britských předních novin jsou dnes, den po pohřbu Alžběty II., v královských barvách - červené, žluté a modré. „...dokud se znovu nesetkáme,“ říká jediný text na první straně listu Daily Mirror, který se tísní v rohu otištěné fotografie rakve Alžběty II. s královskou standartou Velké Británie a královskými insigniemi.

Tuesday's Mirror: ...until we meet Again #TomorrowsPapersToday #DailyMirror #Mirror pic.twitter.com/Hcft0OWp7w

— Tomorrows Papers Today (@TmorrowsPapers) September 19, 2022

„Bylo to nejdelší ze všech sbohem. Historický den poznamenaný slzami, pochodujícími kapelami, nestárnoucími obřady a přívalem emocí,“ komentuje list The Times královnin pondělní státní pohřeb se třemi bohoslužbami.

Stejně jako další britské tituly se ani Timesy neuchylují ke kritice či polemice o budoucnosti monarchie, ale spíše s respektem a vřelostí rekapitulují dění.

Bulvární The Sun, který pro svoji titulní stranu zvolil fotografii vojenského smutečního průvodu s tisíci diváky, se zaměřuje na mimořádný zájem veřejnosti, který pohřeb vyvolal: „Miliony truchlících vzdaly hold bývalé královně... jednoduché bohoslužby ve Windsoru se pak účastnila jen blízká rodina a členové královnina dvorního personálu.“

„Noc padla, když ji ukládali po bok vévody z Edinburghu v kapli svatého Jiří na královském hradě Windsoru,“ vykreslil atmosféru pondělního večera The Guardian, který mimo jiné poukazuje na kontrast mezi oficiálním rozloučením ve Westminsterském opatství s králi, královnami, prezidenty a premiéry na straně jedné, a „gotickým skvostem“ a menším obřadem ve Windsoru, tedy místě, který Alžběta II. nazývala domovem, na straně druhé.

Některé zahraniční deníky označily pohřeb Alžběty II. za pompézní show

Mnohé zahraniční deníky popsaly pondělní pohřeb britské královny Alžběty II. jako velkolepou událost, některé ji označily až za „pompézní show“ či „největší televizní show století“. Řada médií ale také vyzdvihla jednotu, s jakou celá Británie truchlila za svou nejdéle vládnoucí panovnici, a napsala, že její smrtí končí jedna éra.

Za „něco velkolepého, anachronického a zároveň nádherně pompézního,“ označil pohřeb francouzský deník Le Monde. „Po deseti dnech národního smutku emoce Britů ustoupily jakési radosti z národní sounáležitosti,“ napsal list. „Už to není pohřeb, ale jakási gigantická přehlídka,“ uvedl také a přirovnal událost k triumfálním průvodům ve starém Římě.

Americký deník The Washington Post napsal, že do této události vložily monarchie, armáda a stát „veškerou pompéznost a showmanství, jaké mohly“, a předvedly ho televiznímu publiku celého světa. „..tělo královny Alžběty II. prošlo naposledy Westminsterským opatstvím – dějištěm její svatby v roce 1947 a korunovace v roce 1953 - při státním pohřbu, jehož se zúčastnilo 90 světových lídrů a stovky dalších osobností, včetně císařů a sultánů, a také Harry a Meghan,“ napsal americký deník s výslovnou připomínkou královnina vnuka a jeho manželky, kteří se v minulosti do značné míry od královské rodiny distancovali.

Španělský El País podobně jako další média vyzdvihl jednotu, s jakou celá Británie truchlila. „Poslední sbohem před novým začátkem,“ napsal El País. „Žena, která dokázala, že všichni se cítili být součástí jednoho národního projektu, a která nyní opět všechny spojila ve smutku,“ napsal deník, podle něhož deset dní „změnilo zemi“ a vrátilo jí „národní hrdost“ a „mezinárodní postavení, v poslední době oslabené“.

„Pohřeb královny Alžběty II. byl největší televizní ‚show‘ století,“ nazval svůj článek španělský deník El Mundo. Podle něj viděly smuteční ceremoniál v televizi či na internetu odhadem přes čtyři miliardy lidí, což by byla zhruba polovina obyvatel Země. List rovněž označil za „diplomatický křest ohněm“ pro nového krále Karla III. přítomnost tolika světových lídrů na pohřbu jeho matky. Deník napsal, že vláda nového krále by mohla být „aktivnější, vzdálená neutralitě, která charakterizovala 70letou vládu jeho matky“.

Fiala za Bidenem

„Tak končí jedna éra...Pohřeb se zapíše do historie pro svou dokonalou organizaci, harmonii a styl všech účastníků,“ napsal italský deník Corriere della Sera.

Německý bulvární deník Bild rovněž detailně popsal „zasedací pořádek“ ve Westminsterském opatství, kde se v pondělí konala hlalvní bohoslužba a kde bylo na dva tisíce smutečního hostů. Článek nazval „Nejmocnější muž světa seděl zcela vzadu“. Americký prezident Joe Biden podle něj seděl ve 20. řadě, před ním byli mimo jiné členové evropských královských rodin, včetně těch, které nejsou ve svých zemích u moci (například rumunské či řecké). V zadních řadách ale byli i prezidenti Francie či Německa Emmanuel Macron a Frank-Walter Steinmeier. Mezi hosty byl rovněž český premiér Petr Fiala, který seděl za Bidenem.