Středopravá EPP bude mít v novém Evropském parlamentu 191 mandátů, což je o 15 více než doposud. Frakce socialistů a demokratů (S&D) by podle odhadů mohla skončit druhá se 135 mandáty (což je o čtyři méně). Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 83 mandáty, což je o 19 méně než v současném europarlamentu. Konzervativní frakce ECR by měla mít 71 mandátů a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 57 křesel. Pro obě tyto politické skupiny to znamená posílení.

Výrazně si pohoršili Zelení, který by měli získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měli 72. Levice v EP (GUE/NGL) by podle odhadů měla získat o dva mandáty méně, než měla doposud, tedy 35. Celkem 45 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 50 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin se tak ještě mohou měnit.

Posílení krajní pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu. Zároveň bude nejspíš více podporovat opatření omezující imigraci do Evropské unie. Někteří odborníci se nicméně obávají i větší roztříštěnosti nového europarlamentu, což by mohlo zkomplikovat přijímání důležitých opatření souvisejících s geopolitickými výzvami, jako je ruská agrese na Ukrajině či vztahy s Čínou.

Volební účast podle prvních odhadů byla 51 procent, oznámil mluvčí Evropského parlamentu. Při volbách před pěti letech byla konečná volební účast v celé unii 50,66 procent.

Francouzský prezident Macron v reakci na jasnou porážku své strany oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše předčasné parlamentní volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice označil Macron za nebezpečí pro Francii. Podle odhadů ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové se ziskem asi 32 procent hlasů. Hnutí Obnova prezidenta Macrona má okolo 15 procent.

Eurovolby v Německu se zhruba 30 procenty jasně vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, na druhém místě pak s asi 16 procenty skončila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze je se 14 procenty na třetím místě. Šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz úspěch CDU/CSU v Německu označil i za vítězství v Evropské unii, protože kandidátku vedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

V Itálii volby podle odhadů vyhrála vládní strana Bratři Itálie (FdI) premiérky Georgii Meloniové se ziskem mezi 26 a 30 procenty, druhá skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 21 až 25 procenty. Třetí je s deseti až 14 procenty Hnutí pěti hvězd (M5S).

Na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresivní Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi.

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána získala 43,5 procenta hlasů a proti minulým volbám si pohoršila. Nejsilnější opoziční strana TISZA má 31 procent, což výrazně převyšuje zisk Orbánových hlavních vyzyvatelů z předchozích eurovoleb.

V Polsku vyhrála Občanská koalice premiéra Donalda Tuska se ziskem 38,2 procenta před opozičním uskupením Právo a spravedlnost (PiS), které podpořilo 33,9 procenta hlasujících, ukázaly odhady. Na třetím místě za dvojicí dominantních sil polské politické scény, mezi nimiž se v předvolebních průzkumech rozdíl pohyboval v rozmezí statistické chyby, bude zřejmě krajně pravicová Konfederace s 11,9 procenta. Následuje centristická Třetí cesta s 8,2 procenta a Levice se 6,6 procenta.

Volby v Rakousku těsně vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 25,7 procenta před vládními lidovci (ÖVP) s 24,7 procenta a sociálními demokraty (SPÖ) s 23,2 procenta. S odvoláním na předběžné výsledky to oznámila agentura APA. Jde o první celorakouské volby, které pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vyhrála.

Ve Španělsku zvítězili opoziční lidovci (PP) se ziskem 34,2 procenta hlasů před vládními socialisty (PSOE) s 30,2 procenta. Ukazují to předběžné výsledky, o nichž informuje server listu El País. Pro Lidovou stranu výsledek znamená zisk 22 z celkem 61 křesel vyhrazených Španělsku. Při volbách v roce 2019 dosáhla jen na 12. Španělská socialistická dělnická strana premiéra Pedra Sáncheze zůstane na dosavadních 20 mandátech.

V Nizozemsku ve volbách do EP podle odhadů zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta před krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pro níž hlasovalo 17,7 procenta voličů. Zisk téměř 18 procent je pro Wildersovu PVV a Wilderse, který je známým kritikem EU, imigrace, islámu i pomoci Ukrajině, podle pozorovatelů velkým úspěchem. V současném EP totiž jeho strana žádného zástupce neměla, nyní by jich mohla mít sedm.

Řecké volby vyhrála pravicová vládní Nová demokracie (ND) se ziskem téměř třetiny hlasů. Na dalších dvou místech jsou s odstupem levicová uskupení SYRIZA a PASOK. V Chorvatsku uspělo centristické vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), v Bulharsku konzervativní Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB).

Evropské hlasování ve Švédsku podle předběžných výsledků vyhráli opoziční sociální demokraté s 25,1 procenta hlasů před vládní stranou Umírnění se 17,3 procenta. Překvapivě až čtvrtá je protiimigrační strana Švédští demokraté s 13,4 procenta. V Dánsku uspěla opoziční Socialistická lidová strana s 17,2 procenta před sociální demokracií premiérky Mette Frederiksenové s 15,6 procenta. Ve Finsku vyhrála vládnoucí Národní koaliční strana (KOK) - má 24,8 procenta hlasů.