Komentáře

Vít Bárta skončil ve velké politice dost neslavně, když tehdejšího ministra dopravy smetla kauza o uplácení vlastních poslanců. Jednou se pokusil o návarat. Kandidoval do Sněmovny v rámci Okamurova Úsvitu. Neuspěl. A když to nešlo dveřmi, vrací se oknem. Tahá za mocenské nitky, jak v parlamentním Úsvitu, tak i v protiislámském hnutí.

Slovenskem lomcuje skandál kvůli divadelní hře, kterou v půlce zrušil banskobystrický župan a novopečený poslanec Marian Kotleba. Jenže opravdu pobuřující nebylo chování krajně pravicového politika, ale skutečnost, že ho vůbec někdo poslechl. 

"Na co jdeš?" opřel se do mě hlas zpoza polootevřených dveří. Uvítání v komunitním centru Klinika jako by vypadlo z béčkové filmu o tajném společenství podzemních revolucionářích. Jen jsem ale nestál u nedobytných železných dveří s průzorem, které by vedly do sklepního bunkru, ale u vchodu do dvoupatrové budovy v Jeseniově ulici na pražském Žižkově. 

Po hrůzách druhé světové války se Evropa snažila udělat vše proto, aby zabránila dalšímu lidskému utrpení. Jenže teď všechny poválečné dohody ohrožuje dohoda EU s Tureckem. 

Alena Vitásková je žena na odstřel. Šéfka Energetického regulačního úřadu bojuje o přežití na několika frontách. Zatímco v soudní síni jednu bitvu prohrála, když byla nepravomocně odsouzena na 8,5 roku, na politickém kolbišti naopak zaznamenala nemalé vítězství. Legislativní rada vlády rozhodla, že nemusí složit služební slib, a tudíž dál zůstává předsedkyní ERÚ. Funkce by jí totiž zůstala i v případě opačného rozhodnutí rady. Vitásková je totiž "neodvolatelná".

Čínská obchodní společnost CEFC nedávno koupila Slavii Praha. Už méně se mluví o propojení s fotbalovým svazem i druhým pražským velkoklubem, Spartou Praha. Proč mají Číňané takový zájem o český fotbal? A jde vůbec o fotbal?

Jsou krásní, ale patří do moře. I tomu, kdo nic nenamítá proti delfináriím nebo drahému plavání s delfíny, se musí obracet žaludek při pohledu na dav Argentinců na pláži pózujících s pomalu umírajícím mládětem. 

Čeští politici jsou jako figurky na šachovnici, řekl komunistický poslanec Stanislav Mackovík  v rozhovoru pro Haló noviny. I když mluvil o politicích panáčkujících před Bruselem a Spojenými státy, nepřipouštěl si zřejmě, že i on sám – stejně jako jeho kolega Zdeněk Ondráček – je jednou z šachových figurek.