Kmotr Bárta se do politiky nevrací. Za nitky tahá už dlouho

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Vojtěch Ondráček

Vít Bárta skončil ve velké politice dost neslavně, když tehdejšího ministra dopravy smetla kauza o uplácení vlastních poslanců. Jednou se pokusil o návarat. Kandidoval do Sněmovny v rámci Okamurova Úsvitu. Neuspěl. A když to nešlo dveřmi, vrací se oknem. Tahá za mocenské nitky, jak v parlamentním Úsvitu, tak i v protiislámském hnutí.

Bývalý poslanec Vít Bárta

Bývalý poslanec Vít Bárta,zdroj: Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia

Na Víta Bártu se těžko zapomíná. Muž s napoleonskou vizáží, neposednou fistulí a bojovník proti politickým dinosaurům byl během svého poměrně krátkého politického angažmá nepřehlédnutelný.

A nyní je opět v záři reflektorů, jak se vyjasňuje jeho zákulisní role v Úsvitu. Dnes již bývalý poslanec Karel Fiedler stranu v reakci na Bártovu roli dokonce opustil. A s ním i dalších 10 členů strany.

Podle Fiedlera ovládá Bárta stranu prostřednictvím loajálních osob a černých duší - lidí, které politika nijak nezajímá a hájí pouze Bártovy zájmy. V poslanecké sněmovně navíc sedí jako poslanci Úsvitu i tři bývalí členové Bártových Věcí veřejných.

I když místopředseda Úsvitu Marek Černoch vehementně popírá jakékoli spojení s Bártou, dokonce i na poradní úrovni, chystaná volební kampaň a spojení s Blokem proti islámu podezření na Bártův stranický vliv nejenže nevyvrací, ale spíš potvrzuje.

S Konvičkou o kravatách

Protiislámský blok uzavřel smlouvu s Úsvitem, který ho zavazuje ke spolupráci pod hrozbou několikamilionových pokut. Úsvit si tímto způsobem chce pojistit svou šedesátimilionovou investici do předvolební kampaně.

Nemalá finanční suma, kterou budou čeští islamobijci investovat do volebního klání, nemá zatím jasný původ. Pokladník Úsvitu Jiří Štětina místo konkrétních informací jen přirovnal novinářské dotazy ke štvavé kampani, která v minulosti zničila Věci Veřejné a kterou dobře zná. A jen tím potvrdil, že Bártovo politické dítě je mu blízké.

Tuto smlouvu už někteří lidé, jako bývalý šéf Úsvitu Tomio Okamura nebo právnička Klára Samková, označují za nástroj Bártova vlivu, který zahrnul kromě Úsvitu i Blok proti islámu.

Okamura, který jako předseda přivedl Úsvit do Sněmovny, stál za spojením Bárty s Úsvitem. Po Okamurově aféře a rozpadu strany zůstal jeho bývalý souputník Bárta na straně Okamurových odpůrců. Právě nově vzniklou stranu Úsvit – Národní koalice Bárta zastřešil.

Bárta má spojence i v druhé skupince sdružující ochránce hodnot českého národa v boji s islámským ohrožením, Blokem proti islámu v čele s Martinem Konvičkou. Xenofobní entomolog se blízkým vztahem s Bártou nikdy netajil. Stýkají se od prvopočátku Bloku, i když prý spolu během společných schůzek debatují jen na téma kravat a staré literatury. Konvičku navíc v současné době hájí před soudem Bártův právník Jan Mates.

Vyhozen dveřmi, vrací se oknem

Proč se Úsvit tak vehementně brání spojení s Bártou? Bojí se, že by mohl odradit voliče. Člověk, který uplácel vlastní poslance, aby mu byli loajální, není zrovna volebním tahákem. Navíc byl za to i odsouzen, i když soud nakonec rozsudek zrušil, protože ho chránila poslanecká imunita. A ať už se o českém voliči tvrdí ledacos, tak určitě nezapomíná. A neodpouští. Jak dal mimochodem Bártovi najevo při posledním pokusu proniknout do parlamentu.

Bárta se také proslavil tím, že v roce 2008 v hotelu Chateu Mcely představil šéfům ze své bezpečnostní agentury ABL strategii, jak ovládnout českou politiku do roku 2014. Účast v politice chápal jako podnikatelský záměr. Proto není až tak nemyslitelné, že by jeho současný vliv v Úsvitu nebyl součástí další strategie. Tentokrát alespoň může místo jednotlivých plateb vlastním poslancům financovat celou stranu.

Hlavní představitelé Úsvitu a Bloku zatvrzele odmítají tvrzení o Bártově vlivu s tím, že jde o nemístné konspirace.

Černoch nebo Eva Hrindová z Bloku se představě, že by jeden člověk mohl mít takový vliv, vyloženě vysmívají. Sami přitom rozjíždějí ještě šílenější teorie včetně konspirace o uprchlické vlně, kterou pode nich ve skutečnosti někdo řídí. Proč by to nebylo možné v případě strany, která má kolem 300 členů?

Pokud by byla jen polovina informací o Bártově roli pravdivá, byl by to jeden z mála návratů zpět na českou politickou scénu. Za posledních 25 let se něco takového zatím povedlo pouze Miloši Zemanovi, který se z Vysočiny triumfálně přestěhoval do Prahy rovnou na Hrad.

Vít Bárta ale zvolil odlišnou taktiku. Jen se musel vetřít zpátky do politiky oknem, protože dveřmi ho voliči nepustili.

Tagy: Česko domácí česká politika

Zdroje: Vlastní