Když poslanci na přelomu roku upravili energetický zákon, vytvořili doslova legislativní ementál. V rámci nového organizačního modelu má od srpna příštího roku nahradit předsedu a místopředsedu ERÚ pětičlenná Rada. A její členové jsou pro uvedené období vyjmuti ze služebního zákona.

Jenže není vůbec jasné, jestli stejné pravidlo platí i pro současnou předsedkyni. A právě její zařazení pod služební nebo energetický zákon mělo vliv na to, zda bude moct zůstat ve své funkci.

Alenka v říši vlivů

Na první pohled se zdá, že snaha dostat Vitáskovou pod služební zákon měla jen jediný cíl - odstranit ji. Jako aktérku dvou trestních kauz by ji služební rada z funkce odvolala. Tím se nikdo ani v nejmenším netajil a vehementně to prosazovalo ministerstvo vnitra. Je zcela logické, že Vitásková se svému zařazení pod služební zákon a následnému vyhazovu snažila za každou cenu vyhnout.

Překvapivého spojence našla na ministerstvu obchodu a průmyslu, se kterým ještě nedávno vedla válku kvůli jejímu váhání s vypsáním podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. Vitásková totiž odmítala vydat peníze na zdroje, které neschválila Evropská komise, i když v předchozích letech tento problém nikdy neřešila.

Možná ze strachu z dalšího soudního obvinění, možná kvůli vlastním zájmům, v každém případě Vitásková tvrdošíjně trvala na svém. Takzvané cenové rozhodnutí ale nakonec těsně před koncem roku podepsal její zástupce Jan Nehoda. Počíhal si na chvíli, kdy měla Vitásková dovolenou. Šéfka ho po návratu do práce odvolala.

Navzdory vzájemné nevraživosti to ale bylo právě ministerstvo průmyslu, které se jí nakonec zastalo. Jinými slovy, podpořilo verzi, že předsedkyně ERÚ spadá pod energetický zákon. Jenže ani ten nezajišťuje stoprocentní neotřesitelnost její pozice.

Energetický zákon zakazuje, aby předseda ERÚ podnikal v oblasti energetiky. Jenže Vitásková i po svém jmenování do funkce byla společnicí ve společnosti Gazoprojekt Czech, či spolumajitelkou firmy SMP.

I když své podíly převedla časem na svého manžela, podle obžaloby, kterou se zabývá soud, se aktivně na podnikání podílela. V takovém případě porušila zákon a dokonce by mohlo být zrušena i platnost jejího samotného jmenování. Jenže Vitásková podobná obvinění odmítá a funkci opustit nehodlá. Alespoň ne dobrovolně.

Za solárním panelem a co tam Alenka našla

Touha přivlastnit si v rámci služebního zákona Vitáskovou měla i jiný důvod než pouze její odvolání. Česká vláda by získala moc nad předsedou ERÚ a tím pádem fungováním celého úřadu. A poslední střet ohledně nových tarifů elektřiny, které by znamenaly pro většinu lidí zdražení, ukázal, jak je důležité mít předsedu ERÚ na své straně.

Jenže odvolání může podle energetického zákona provést pouze prezident. A Miloš Zeman nedávno znovu potvrdil, že Vitáskovou podporuje. Ona sama k tomu uvedla, že si prezident uvědomuje její záslužnou činnost v boji proti mafii. A neskromně, jak bývá jejím zvykem, dodala, že za tento boj očekává dokonce prezidentské vyznamenání.

Boj se solární mafií vyhlásila jako svůj cíl, když v roce 2011 nastoupila do funkce šéfky ERÚ. Reagovala tím na prudký nárůst podpory solárním elektrárnám, který doprovázela až příliš velká bohorovnost ze strany předchozího vedení jejího úřadu. I proto na ně podala trestní oznámení za zneužití pravomocí. Případ byl nakonec odložen.

Sama Vitásková se v následujících letech stala terčem útoků. V dubnu 2013 se ji pokusil někdo vytlačit na D1. O pár měsíců později někdo poškodil výtah pro auta v domě, kde bydlí.

Za boj s mafií do vězení

Nakonec se neohrozitelné Vitáskové stala solární mafie osudnou, ale paradoxně úplně jinak, než někdo mohl čekat. I když slibovala boj proti solárním zbohatlíkům, sama nakonec pomohla dvojici podvodníků. Dva synové chomutovského miliardáře Zdeňka Zemka získali provozní licence na základě falešných zpráv rok před nástupem Vitáskové.

Když jim hrozilo odebrání neoprávněných licencí, Vitásková celý proces zastavila. Za to ji soud odsoudil na 8,5 roku do vězení. Rozsudek je zatím nepravomocný, takže se první dáma české energetiky může odvolat.

Paradoxně je to problém solární mafie, který ji může nakonec s největší pravděpodobností připravit o post šéfky ERÚ. Ani energetický zákon, ani prezident ČR nedokážou zabránit tomu, aby v případě pravomocného odsouzení nebyla zbavena funkce, které se dokázala držet všem navzdory. Zdá se, že se sama stala obětí stíhání solárních podvodníků, kteří se chtěli obohatit na úkor státu.

Ale všem dnům není konec. Vitásková tvrdí, že je nevinná a odvolací soud její nevinu potvrdí. Kdo ví, jak dlouho bude trvat další řízení.

Poslední možností jejího konce by bylo dobrovolné odstoupení z funkce. I navzdory soudním peripetiím vzdoruje Vitásková i sílící kritice, že není možné, aby i jako nepravomocně odsouzená mohla zastávat tak významný post ve státním úřadu.

Při její zarputilosti ovšem nelze vyloučit, že se v srpnu 2017 bude psát o tom, že Vitáskové právě skončil šestiletý mandát energetické šéfky.