Klimatolog Radim Tolasz: Proč vždy jen hasíme? A ještě stylem 'vodou na elektrický rozvaděč'

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: red

Vážím si hasičů a obdivuji jejich profesi. Ale o tom toto zamyšlení není. Všímáte si, že člověk moudrý (Homo sapiens sapiens) se vůbec nechová moudře, když má řešit problémy v předstihu? ptá se klimatolog a meteorolog Radim Tolasz na webu Hlídací pes. 

Kouřící komín mělnické elektrárny. Ilustrační snímek

Kouřící komín mělnické elektrárny. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Aktuálně to můžeme vidět na příkladu smogové situace u nás a jednou si přiznáme, že se stejně chováme i k problémům souvisejícím se změnou klimatu. Málokdo si totiž uvědomuje, jak úzce tyto dva problémy spolu souvisí.

Jsou tu, dnes a denně

V těchto dnech jsme mohli na mnoha místech slyšet nebo číst, že za současným smogem máme hledat emise z dopravy, průmyslu a z domácího vytápění.

Společným jmenovatelem je spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn), které jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší (US EPA, 2016).

Do ovzduší se při spalování fosilních paliv dostávají drobné částice (prašný aerosol), saze, polycyklické aromatické uhlovodíky, rtuť, oxid dusičitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a mnoho dalších látek.

Při vyšších teplotách, působením slunečního záření, následně vzniká přízemní ozon (fotochemický smog). Zdravotní důsledky působení těchto látek na populaci, zvláště dětskou, jsou dostatečně známy (Avol et al, 2001; Ghosh et al, 2015).

Tyto látky a smog kolem nás jsou však mediálně a politicky zajímavé téměř výhradně až v okamžiku, kdy koncentrace překročí stanovené limity. A to přesto, že se ČHMÚ a MŽP této problematice věnují nepřetržitě.

Až poklesnou koncentrace pod tyto limity, všichni se uklidní, nabudou dojmu, že je vše v pořádku a budou čekat na možnost hasit jiné problémy.

Ale tyto látky jsou všude kolem nás dnes a denně, jejich množství je pořád stejné, jenom jsou díky příznivým meteorologickým podmínkám většinou rozptýlené do většího prostoru a koncentrace v metrech krychlových jsou tedy nízké.

Jistě, za posledních 20 let se kvalita našeho ovzduší radikálně zlepšila, ale pořád to není tak, jak by to být mohlo a mělo. Hromadná doprava zdarma problém neřeší, to je jen hašení požáru ve stylu "vodou na elektrický rozvaděč".

Čekáme až bude hůř

Situaci pomůže jen taková hromadná doprava, která přesvědčí řidiče, že je výhodnější (časově, logistiky i pohodlím), než se trmácet ve vlastním voze (Šrám, 2015).

A stejně tak další opatření v průmyslu a domácnostech, které je třeba dělat ne v okamžiku, kdy jsou koncentrace nad limit, ale dříve (viz pravicovým politickým spektrem zesměšňované "kotlíkové dotace").

Klimatologové už desítky let upozorňují, že zvyšující se koncentrace skleníkových plynů zvyšuje globální teplotu přízemní atmosféry. Vyšší globální teplota přináší lokální, regionální i globální problémy – nedostatek vody, horké vlny, častější a extrémnější povodně, problémy v zemědělství a produkci potravin a další.

Projekce vývoje klimatu pro další desetiletí nejsou vůbec příznivé, právě proto, že lze jen těžko očekávat výrazné snižování emisí skleníkových plynů. Proč taky, že? Vždyť aktuální problémy jsou v rozvinutém světě zvládnutelné a ten rozvojový je daleko (opravdu?).

A teď přijde to zajímavé. Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn). Klimatologové mají jasno – omezení spalování fosilních paliv a tedy snížení emisí skleníkových plynů znamená postupný, ale pomalý návrat zpět k přirozenému kolísání klimatu.

Změny budou pomalejší a pro všechny méně nepříjemné a hlavně lépe a levněji zvladatelné. Ale klimatologové jsou v posledních letech napadáni, že přece nebude nikdo investovat do snižování emisí, které možná podle pravděpodobnostních scénářů přinese nějaký užitek za desítky let. Víte to jistě, ptají se mnozí?

Nevíme, ale pravděpodobnost je vysoká, odpovídáme. A tak čekáme, až bude nejhůř, abychom hasili.

Klima jako čínský hoax

A přitom je známo, že vyšší teplota a vyšší koncentrace oxidu uhličitého podmiňují vyšší množství alergenů (pylů a plísní), které zhoršují zdravotní alergie a astmatické stavy, hlavně u dětí (Shea et al, 2008).

Koncentrace prašného aerosolu (např. PM2,5) se bude rovněž zvyšovat v souvislosti s rostoucí teplotou a změnami ve srážkovém režimu (Watts et al, 2015).

Mám doporučení. Poslechněme nového prezidenta USA, který říká, že změna klimatu je čínský hoax. Zapomeňme na změnu klimatu. Zaměřme se na kvalitu ovzduší kolem nás. Investujme do nových technologií a do vzdělávání.

Nové technologie nebudou potřebovat ke své produkci spalování fosilních paliv a vzdělanější populace pochopí, že bezfosilní ekonomika není výmysl klimatologů, ale nutný krok ke zdraví nás, našich dětí i jejich dětí.

Je to lepší, než si při hašení za 20, 30, 50 let stěžovat, že jsme mohli a měli něco udělat v předstihu.

Avol, E. L., Gauderman, W. J., Tan, S. M., London, S. J., Peters, J. M., 2001. Respiratory effects of relocating to areas of differing air pollution levels. In: American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine 164:2067-2072.

Ghosh, R., Rossner, Jr. P., Hoňková, K., Dostál, M., Šrám, R., Hertz-Picciotto, I., 2015. Air pollution and childhood bronchitis: Interaction with xenobiotic, immune regulatory and DNA repair genes. Environ Int. 87:94-100.

Shea, K. M., Truckner, R. T., Weber, R. W., Peden, D. B., 2008. Climate change and allergic disease. Journal Allergy Clin Immunol 122:443-453; quiz 454-445.

Šrám, R. J., 2015. Zdravotníci bijí na poplach: dělejme něco s dopravou. Pro-Energy Magazín. 68-71.

US Environmental Protection Agency, 2016. Chapter 2: Trends in greenhouse gas emissions. (US Greenhouse Gas Inventory Report: 1990-2014).

Watts, N., Adger, W. N., Agnolucci, P., Blackstock, J., Byass, P., Cai, W., et al., 2015. Health and climate change: Policy responses to protect public health. The Lancet 386:1861-1914.

Radim Tolasz pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autor je klimatolog a meteorolog. Pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu

Tagy: Česko zahraničí domácí smog životní prostředí ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: Hlídací Pes