Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. „Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické,“ uvedl Prušvic.

Pokud by se v ČR přece jen omezoval některý průmysl, nejsou dopady do ekonomiky podle Prušvice dramatické. Dopad nedostatku plynu na růst českého hrubého domácího produktu (HDP) by se letos podle něj pohyboval mezi třemi až čtyřmi procenty, v příštím roce mezi čtyřmi až 4,5 procenty. „Při takhle dramatickém zásahu, že dojde k omezení plynu... není žádná hluboká recese, třeba pohledem covidu,“ uvedl Prušvic.

Stanjura uvedl, že bude záležet na teplotě v zimě. Zásadní je například teplota v lednu. „Je klíčové, jaká je průměrná teplota za celý měsíc. Tam je někdy rozdíl celé měsíční spotřeby jednoho měsíce v tom lednu. Když je chladnější leden, tak je to třeba celá jedna spotřeba za červenec nebo srpen,“ řekl Stanjura.

Premiér Petr Fiala (ODS) už ve středu uvedl, že Česká republika má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář. I Fiala zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn ve státních hmotných rezervách i získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu uvedl, že udržet ekonomiku v chodu je v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení.

ERÚ má právo kontrolovat nepřiměřenost záloh za energie, zatím tak nečiní

Energetický regulační úřad (ERÚ) má právo kontrolovat nepřiměřenost záloh za energie. O možnosti provádění kontrol záloh budou v pondělí jednat zástupci ERÚ a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kontroly tak zatím nezapočaly. Obecný přestupek týkající se chybného zvýšení zálohy v energetickém zákoně upraven není. ERÚ může postihnout jako nekalou obchodní praktiku například případ, kdy dodavatel neoprávněně zvýší cenu a následně i zálohy. Samotnému zvýšení zálohy kvůli ceně totiž musí předcházet oznámení o zdražení, řekl mluvčí úřadu Michal Kebort.

Energetický regulační úřad | zdroj: Milan Malíček / Právo / Profimedia

Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání vlády řekl, že ministerstvo průmyslu a obchodu prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají.

Konkrétní postup při případných kontrolách bude předmětem pondělního jednání. „Energetický zákon stanoví, že pokud dodavatel energií uplatňuje zálohové platby, musí výše záloh odpovídat nejvýše důvodně očekávané spotřebě. Konkrétní výše by se tak měla odvíjet od aktuální spotřeby domácnosti, dovozené typicky z průměrné spotřeby minulého období, a aktuální ceny, za kterou je energie odběrateli dodávána,“ řekl Kebort.

V praxi tedy zvýšení záloh může nastat ze dvou důvodů. Prvním je nárůst spotřeby domácnosti, druhým zvýšení ceny dodávky. Pokud je důvodem růst ceny dodávky energie, musí zdražení nastat dříve, než se zvýší zálohy. „Mimo jiné to typicky předpokládá oznámení o zvýšení ceny ze strany dodavatele,“ uvedl Kebort. Zákon přitom jasně říká, že musí jít o oznámení prokazatelné a adresné, nejpozději 30 dní před tím, než změny začnou platit.

ERÚ každý měsíc řeší desítky podání, které se týkají vysokých záloh. „Za poměrně nízkým počtem stojí ten fakt, že zákazník, ačkoliv si stěžuje na zvýšení záloh, ve skutečnosti řeší, jak vyplyne z další komunikace s ním, že mu byla zvýšena cena dodávky, a zda tato změna proběhla, či nikoliv, v souladu se zákonem. Úprava záloh je až následným dopadem této změny ceny,“ uvedl Kebort.

U většiny stížností na navyšování záloh, kdy spotřebitel skutečně řeší výši záloh, nikoliv zvýšení ceny, se po ověření ukazuje, že zvýšení zálohy bylo v souladu se zákonem, a to v důsledku předchozího navýšení ceny. Zda úřad nějaké dodavatele za neoprávněné zvýšení záloh potrestal, mluvčí neuvedl.

Jestliže je spotřebiteli zvýšena záloha v rozporu s pravidly, v první řadě by se měl obrátit na dodavatele a požadovat úpravu záloh, případně požadovat vysvětlení navýšení. „Jestliže by dodavatel změnu nedokázal odůvodnit, a přesto na navýšení záloh trval, může se spotřebitel obrátit na ERÚ jakožto na dozorový orgán,“ dodal Kebort.

Cena emisních povolenek v EU vystoupila na rekord, blíží se ke 100 eurům za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhala na rekordních 99,22 eura (zhruba 2450 Kč) za tunu. Agentura Bloomberg upozornila, že elektrárny a továrny v EU nyní v důsledku omezených dodávek zemního plynu více využívají uhlí a ropu.

Krátce před 17:00 SELČ se cena povolenek pohybovala v těsné blízkosti 98 eur za tunu. Proti čtvrtku tak vykazovala nárůst zhruba o dvě procenta.

Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve čtvrtek uzavřela na rekordních 241 eurech za megawatthodinu. Situace na trhu s plynem se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu, na což Evropská unie reagovala sérií protiruských sankcí.

Na další maxima se tento týden v Evropě vyšplhaly také ceny elektřiny. Na trhu kvůli omezeným dodávkám plynu panují obavy, zda Evropa dokáže v zimě vyrobit dostatek elektrické energie. Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšuje náklady domácností i podniků.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.