Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 14°C Skoro zataženo

Když mluví zbraně, mlčí múzy: Z Bagdádu se nový Hollywood nestal

Když mluví zbraně, mlčí múzy: Z Bagdádu se nový Hollywood nestal
Všudypřítomný Saddám Husajn zdobil i zdi v Babylonu | zdroj: Profimedia

Inter arma silent musae, říkali staří Římané. O pravdivosti tohoto rčení se kdysi osobně přesvědčil i někdejší irácký prezident Saddám Husajn.

Saddám Husajn se pokusil dostat Irák do filmového světa. V roce 1980 poskytl miliony dolarů na natočení výpravného snímku Clash of Loyalties (Střet věrností), v němž hráli britští herci včetně Olivera Reeda. Potom ale vypukla irácko-íránská válka, která věci zkomplikovala, a irácká invaze do Kuvajtu pak Saddámovy plány zmařila nadobro.

Producentem slibného filmového debutu byl britský producent iráckého původu Lateif Jorephani. V rozhovoru se stanicí BBC řekl, že snímek Clash of Loyalties se natáčel na začátku 80. let výhradně v Iráku a že Saddám tehdy opravdu velmi stál o to, aby dostal Irák do centra mezinárodního filmového světa. "Možná si myslel, že se jednou Bagdád stane Bollywoodem na Tigridu," řekl Jorephani s poukazem na indickou filmovou produkci.

Jorephani natáčení popsal jako zajímavé dobrodružství. Ústředním tématem snímku byl incident, který se stal v Iráku ve 20. letech a při němž byl zabit britský důstojník. Zájem o účinkování ve filmu byl údajně velký - všechny britské postavy hráli Britové (mezi nimi Reed), irácké hrdiny pak Iráčané.

Příprava šla velmi dobře, dokud nezačala válka mezi Irákem a Íránem. Britové doma sledovali informace o ní v televizi a příbuzní filmařů začali Jorephaniho bombardovat telefonáty, aby se jejich blízcí vrátili do Británie. "Tak jsme to zastavili," řekl producent.

Irácké vedení se ale snažilo navodit dojem, že je vše při starém. Takže filmaři dostali po několikatýdenní přestávce pokyn pokračovat. Bagdádské letiště kvůli válce nebylo použitelné, takže produkce lidi posílala do Jordánska a z ammánského letiště je do Iráku vozila taxi. Jenomže situace se změnila stejně jako zásobování, lidé začali být povoláváni do války.

A to nebyl jediný Jorephaniho problém. Reed se podle něj rád napil a liboval si v bujarých večírcích. "Největší starosti mi dělalo Olliho chování," řekl. O jeho stažení z filmu usilovala irácká vláda a ministři Jorephaniho vyzývali, aby Reeda z filmu odvolal. "Nechceme ho tady," říkali. A Jorephani Iráčany prosil, aby to s filmaři vydrželi.

Film byl přes všechny potíže dokončen a promítnut na několika filmových festivalech. "Vše skončilo, když irácká armáda v roce 1990 vjela do Kuvajtu. Jakýkoli kontakt s Irákem i vyjednávání s ním bylo pak ilegální," řekl Jorephani. "Saddámův" film nikdy na Západě do distribuce nešel a Jorephani už pro Saddáma nikdy nic jiného nenatočil. 

Zdroje: