Inter arma silent musae, říkali staří Římané. O pravdivosti tohoto rčení se kdysi osobně přesvědčil i někdejší irácký prezident Saddám Husajn.

Po letech pádu do nicoty se Libyi blýská na lepší časy. Do země připlula v pořadí již třetí vláda v čele s ministerským předsedou Fáizem Sarrádžem, aby se usadila v hlavním městě. A vzápětí se mezinárodně neuznávaná, problémová islamistická vláda překvapivě vzdala moci ve prospěch Sarrádžovy "vlády národní jednoty". Libye ale zdaleka nemá vyhrálo. 

Bývalý britský premiér Tony Blair se před čtyřmi lety pokusil ušetřit trápení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Vyplývá to z jeho emailové korespondence s tehdejší americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou.

Před čtyřmi lety započalo takzvané arabské jaro, série masových demonstrací, povstání a revolucí, které vyústily v pády starých režimů a občanské války. Jaké hlavní důsledky tohoto procesu lze s odstupem času sledovat? A jak se projevuje současná "arabská zima"?

Po čtyřech letech od pádu Muammara Kaddáfího má Libye nového kandidáta na silného vůdce a samozvaného spasitele, generála Chalífu Haftara. Nejprve spojenec a následně úhlavní nepřítel padlého diktátora chce zemi s podporou Egypta zbavit islamistů.