Když letos v lednu přijel čínský prezident Si Ťin-pching do Ženevy přednést svůj projev v OSN, poslaly Spojené národy domů na 3 tis zaměstnanců a nevládní organizace měly raději vstup na akci rovnouzakázán. To celkem dobře vystihuje postup čínských delegací na různých zasedáních OSN. Především těch souvisejících s lidskými právy.

Čínská Organizace spojených národů? 

Nová zpráva Human Rights Watch vznikla na základě rozhovorů s 55 zaměstnanci OSN a experty pohybujícími se v této organizaci. Dokládá, jak Čína jako jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti pravidelně zneužívá svého vlivu. Toto postavení Číně zaručuje poměrně značná práva, například vetování důležitých rezolucí a deklarací v samotné Radě bezpečnosti. Když k tomu připočteme ekonomický a geopolitický vliv vyplývající ze současného postavení Číny ve světě, je celkem jasné, proč se proti ČLR nechce nikdo stavět.

Číňané na zasedáních institucí OSN pravidelně filmují a fotí aktivisty a odborníky, ačkoliv je to proti regulím organizace. Stejně tak přidává čínský komunistický režim na černou listinu OSN pro něj nepohodlné lidi a nevládní organizace. Čína tak na neutrální půdu Spojených národů přenáší zevnitř svých vlastních hranic atmosféru strachu, ve které se bojovníci za lidská práva musejí bát na každém kroku.

Minutu ticha za Číňanku? Ani náhodou!

Peking také postihuje aktivisty žijící v Číně, kteří by snad chtěli hledat v OSN oporu. Mezi nejznámější případy patří například právnička Cchao Šun-li. Ta bojovala za možnost čínských aktivistů podílet se na tvorbě domácích a zahraničních (především OSN) zpráv o stavu lidských práv v ČLR. Když pak v září 2013 vyrazila do Ženevy na výcvikový program OSN zaměřený na problematiku lidských práv, byla zadržena policií.

Měsíc na to byla oficiálně obviněna z provokatérství. O pět měsíců později, v únoru 2014, skončila v nemocnici. To již byla po neléčené tuberkulóze v kómatu. V březnu pak na následky špatného zacházení zemřela. Následně se za ni v témže měsíci měla v Radě pro lidská práva držet minuta ticha, čínská delegace ale zablokovala i takto drobné, symbolické gesto.

Experti OSN pro lidská práva se na začátku letošního září také ohradili proti zadržení dalšího čínského právníka, Ťiang Tchien-junga, a požádali ČLR o jeho okamžité vydání. Ťiang bránil práva etnických menšin, vyznavačů Fa-lun-kungu, ale osudným se mu zjevně stalo setkání se zvláštním zpravodajem OSN Philipem Alstonem loni v listopadu. Následně byl totiž zadržen a obviněn z podvracení režimu.

Letos 22. srpna vysílala čínská televize jeho veřejné doznání, znovuobjevený nástroj čínské moci. Nedá se očekávat, že by po tomto sehraném divadle měli čínští aparátčíci jakoukoliv chuť nepohodlného právníka pouštět ven na svobodu.

Český hlas v závětří EU

Na zářijovém zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě vystoupil i český velvyslanec při OSN Jan Kára. Ve svém projevu zmínil několik světových regionů, které si zaslouží speciální pozornost Rady. Konkrétně mluvil například o Venezuele, Rusku nebo Filipínách a jmenoval vždy i konkrétní případy porušování lidských práv.

Když ale došlo na Čínu, Česko se pouze připojilo ke společnému stanovisku EU. V něm Unie mimo jiné vyzývá Čínu, aby neomezovala činnost zahraničních nevládních organizací na svém území. Apeluje také na Peking, aby zajistil spravedlivý proces všem zadrženým lidskoprávním aktivistům a jména některých z nich výslovně zmiňuje.

Samostatné české stanovisko bylo přitom (podobně jako to unijní) konkrétní a adresné v těch pasážích, které se týkaly Venezuely, Ruska i Filipín. Ryze česká kritika porušování lidských práv v Číně ale nakonec v Ženevě nezazněla.

Autorem článku je Sinopsis