Konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové se přihlásili jak kancléřský kandidát SPD Olaf Scholz, tak Laschet. Na svou stranu ovšem musí získat Zelené a liberální svobodné demokraty (FDP). Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.

V příštím Spolkovém sněmu, který bude mít 735 křesel, nebude sedm politických stran jako dosud, ale osm. Vedle SPD, Zelených (14,8 procenta), FDP (11,5 procenta) a koaliční CDU/CSU to budou ještě protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD, 10,3 procenta) a postkomunistická Levice (4,9 procenta), která sice nepřekonala nezbytnou pětiprocentní hranici, ale díky přímým mandátům poslance získala. Po takřka sedmdesáti letech má jeden mandát dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickým svazem voličů (SSW).

„Výsledek chceme před Vánocemi.“

Voliči podle Scholze jasně rozhodli, že CDU/CSU chtějí v opozici a že vládnout by měla SPD s FDP a Zelenými, neboť tato trojice oproti volbám v roce 2017 dosáhla lepších výsledků. S FDP a Zelenými se chce sociální demokrat rychle dohodnout na vládě, jež se má věnovat sociálním a ekologickým otázkám, které Německo kvůli energetické a průmyslové transformaci čekají. „Moje představa je, že budeme velmi rychlí a že výsledku dosáhneme před Vánocemi, pokud možno,“ řekl Scholz.

Scholzova SPD vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemí. Naopak Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové zvítězila jen v jediné. Křesťansko-sociální unie (CSU), která je bavorskou sestrou CDU, zvítězila v Bavorsku s 31,7 procentem hlasů, což je její nejhorší výsledek od roku 1949.

V Sasku a Durynsku se nejsilnější politickou stranou stala AfD, která bývá označována za populistickou až krajně pravicovou. V obou těchto spolkových zemích získala zhruba čtvrtinu hlasů. V Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, dalších dvou zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR), skončila AfD na druhém místě.

Evropský tisk dnes o volbách, které po 16 letech ukončily éru kancléřky Angely Merkelové, napsal, že Německo nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a FDP. To bylo dnes téma i v německém tisku, podle kterého Německo nynější situaci ještě nezažilo.

Ať již bude kancléřem kdokoli, podle českých politiků to výraznější změny ve vztahu k Česku nepřinese. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek věří po vítězství německé sociální demokracie v další posilování strategického partnerství v obchodu, vědě, dopravě, bezpečnosti a v Evropské unii. Také premiér Andrej Babiš se těší na pokračování spolupráce. Ani analytici, které ČTK oslovila, nepředpokládají, že by výsledky německých voleb výrazněji ovlivnily vývoj české ekonomiky.