Modř na obloze není vždy a všude stejná, záleží na složení atmosféry. Při vysoké vlhkosti vzduchu nebo znečištění prachem a sazemi působí například nebe vybledlým dojmem.

Skotská žurnalistka Anya Hohnbaumová před časem vyrazila do světa s cílem zjistit, kde mají tu nejmodřejší oblohu. Britská National Physical Laboratory ji podala pomocnou ruku a vybavila ji spektrometrem, s jehož pomocí lze určovat barevnou intenzitu.

Měřilo se na 23 různých místech světa vždy v deset hodin místního času a vždy ve stejné poloze vůči Slunci. Z výzkumu vyplynulo, že nejmodřejší oblohu mají v Rio de Janeiru. Průnik krátkovlnného modrého světla tu jen mírně narušovala kondenzovaná vlhkost a nevelké množství prachových částic ve vyšších vrstvách atmosféry.

Ale to jsme u nás přece věděli už dávno: V epizodě Modrá světla seriálu Třicet případů majora Zemana se nad zářivou modří tohoto brazilského města rozplývá i agentka a manekýnka Hana Bízová.

Za Riem podle výsledků měření skotské novinářky pak následoval v úrovni modře Nový Zéland, Austrálie, Fidži, Jihoafrická republika a Madagaskar.

V době korony se výrazně snížila frekvence letecké dopravy (o 85 procent) a také průmyslové emise. Této fáze využili experti německého Institutu Maxe Plancka v rámci programu Bluesky, jejichž cílem bylo získat nové poznatky o naší atmosféře. Od konce května měřili po dobu dvou týdnů pomocí dvou letadel koncentrace stopových plynů a škodlivin ve vzduchu nad Německem, Itálií, Francií, Vekou Británií, Irskem a nad vzdušným koridorem do Ameriky nad severním Atlantikem.