V pětistránkovém dopisu, který Masaryk údajně nadiktoval svému synu Janovi, se píše, že se blíží konci, a radí, jak zorganizovat jeho pohřeb. Dopis novinářům prezentovala historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Dokument podle ní vypadá autenticky, nevznikl ale podle ní těsně před Masarykovou smrtí v roce 1937, jak se předpokládalo, ale nejspíš v létě 1934.

"Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní," citovala Hájková z dopisu, který byl na zažloutlých listech téměř celý napsaný v angličtině. "Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to jednoduché a hádejte se s nimi," citovala další slova. Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Otevření dokumentu se dnes v Lánech zúčastnil prezident Petr Pavel.

Rukopis je podle Hájkové obtížně čitelný, napsaný na materiálu s Masarykovými znaky, číslování listů dodal Sum. Hájková odhadla, že dopis vznikl v létě 1934, kdy se Masaryk domníval, že umírá. Podle ní u tohoto záznamu mohli být i jiní lidé, třeba Masarykova dcera Alice nebo Edvard Beneš, který Masaryka v roce 1935 vystřídal v prezidentské funkci.

Dopis podle Hájkové místy vypadá jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům multinacionálního Československa. Němci by v Československu podle textu měli zůstat. "Dejte jim co si zaslouží, ale ne více," parafrázovala Hájková Masarykova slova. Kněze a politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků, Masaryk podle dokumentu označil za hlupáka, který si zadal s Maďary. Zaslouží si ale odpuštění, uvedl také první československý prezident.

Obálka i s obsahem se po otevření vrátí do Národního archivu, kde experti dopis znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. Objasní také kontext dokumentu, řekl ředitel Národního archivu Milan Vojáček.