Jen málokdo tuší, které starověké město mělo jako první milion obyvatel...
2. 10. 2025 – 6:38 | Zpravodajství | Alex Vávra
Řím byl ve své době něčím nevídaným – obřím velkoměstem, kde mohl žít až milion lidí, v době, kdy celá planeta měla jen několik stovek milionů obyvatel. Jak se z legendárního sídla bratří vychovaných vlčicí stalo centrum říše, která ovládla půlku tehdejšího světa?
Když se dnes mluví o obřích městech, málokdo si nevzpomene na Tokio – metropoli s více než 37 miliony obyvatel. Jenže dávno předtím, než japonská metropole získala titul nejlidnatějšího města světa, měl tento primát někdo jiný. A podle mnoha historiků to mohl být právě Řím. Už kolem roku 133 př. n. l. se stal prvním místem na světě, které dosáhlo hranice jednoho milionu obyvatel. A to v době, kdy se celková populace na Zemi odhaduje jen na 200–250 milionů lidí. Jinými slovy – zhruba každý dvoustý člověk na planetě žil v Římě! Takovou koncentraci obyvatel by tehdejší svět sotva jinde našel.
Život v římském velkoměstě měl mnoho podob. Bohatí patricijové si užívali komfort zdobených domů a často vlastnili i venkovské vily, kam se uchylovali před shonem města. Chudší obyvatelé bydleli v insulae – vícepodlažních domech připomínajících činžáky. Ale bez ohledu na společenskou vrstvu měli všichni Římané přístup k výdobytkům, jaké jinde nebyly běžné: čerstvá voda z akvaduktů, tržiště se zbožím z celého Středomoří, stánky s rychlým občerstvením nebo arény plné zábavy.
Historici se přesto dodnes nedokážou shodnout, které město skutečně dosáhlo hranice milionu jako první. Podle některých odhadů to mohl být Bagdád kolem roku 925 n. l., jiní dávají prvenství čínskému Čchang-anu, který měl v 8. století už také milion obyvatel. A pak tu je Řím, který podle řady badatelů tuto metu pokořil už v 1. století n. l. – tedy staletí před konkurencí. Shodu tedy nenajdeme, ale jedno je jisté: právě tato tři města patřila k největším a nejdynamičtějším metropolím své doby.
Od vlků k císařům
Počátky Říma jsou zahalené legendami. Podle tradice byl založen 21. dubna roku 753 př. n. l. bratry Romulem a Remem, které měla v dětství vychovat vlčice. Přestože jde o mýtus, pro Římany měl zásadní význam – místo, kde vlčice údajně kojila oba bratry, bylo uctíváno jako posvátné. Archeologové však ukazují, že osídlení tu existovalo už před více než 3 000 lety.
Řím prošel érou králů, pak republiky a nakonec císařství. Republika byla založena roku 509 př. n. l., ale už v 1. století př. n. l. se začala rozpadat, když o moc soupeřili silní vojevůdci. Julius Caesar byl roku 44 př. n. l. jmenován doživotním diktátorem, avšak záhy padl za oběť vrahům. Skutečná změna přišla až s Octavianem, synovcem Caesara, který roku 27 př. n. l. přijal titul Augustus a stal se prvním císařem.
Za jeho vlády nastalo období Pax Romana, relativního míru a prosperity. Římská říše se rozšířila na tři kontinenty a samotný Řím vzkvétal. Obyvatel bylo možná až milion, což je ohromující číslo, uvědomíme-li si, že celá Evropa měla tehdy odhadem kolem 30–40 milionů lidí. Město tak představovalo obrovskou koncentraci moci, bohatství a lidských osudů.
Kromě vojenské síly k úspěchu přispěly i technické inovace. Římané stavěli akvadukty, které přiváděly čerstvou vodu, kanalizační systémy odváděly odpad, hypokausty vytápěly domy a nová města byla plánována podle mřížkového systému ulic. Koloseum, otevřené v 70. letech n. l., se stalo symbolem moci i lidové zábavy – gladiátorské hry byly financovány poklady uloupenými v Jeruzalémě.
Říše však nebyla věčná. Po období stability přišel úpadek, hranice ohrožovali barbaři a do popředí se dostalo křesťanství, které nakonec vytlačilo staré pohanské bohy. Gladiátorské hry byly roku 404 zakázány, Řím se rozdělil na západní a východní část. Západní říše se zhroutila roku 476, zatímco východní Byzanc přetrvala téměř o tisíc let déle – až do roku 1453, kdy padla Konstantinopol.
Ať už prvenství v „milionové soutěži“ patřilo Římu, Bagdádu či Čchang-anu, jedno zůstává nepopiratelné: Řím byl městem, které definovalo podobu civilizace. V době, kdy většina lidí žila v malých vesnicích, dokázal vytvořit obrovské pulsující velkoměsto. A právě proto si i dnes zaslouží titul jednoho z prvních skutečných světových megapolis.