Od roku 1906, kdy bylo poprvé použito slovo alergie, se počet lidí trpících různými jejími druhy výrazně zvýšil. Ještě v 19. století v době, kdy lékař John Bostock jako první shromažďoval data o senné rýmě, se celkový počet případů počítal v řádech desítek. Dnes se odhaduje, že sennou rýmou trpí až dvacet procent lidí. I v případě jiných druhů alergií čísla hovoří jasně. Alergie se stávají metlou lidstva moderního věku.

MUDr. Martin Liška, Ph.D., zástupce přednosty Ústavu imunologie a alergologie FN Plzeň, rostoucí tendenci výskytu alergií potvrzuje: "Pokud se podíváme na studie z evropského prostředí, poté lze hovořit o tom, že například výskyt atopického ekzému v dětském věku narostl z pěti procent v období těsně po II. světové válce na současných dvacet procent. Je třeba ovšem zdůraznit, že výskyt atopického ekzému je vyšší v dětské populaci, v dospělosti výrazně klesá, a to na méně než deset procent. Výskyt průduškového astmatu narostl ze tří procent v 60. letech minulého století na současných zhruba osm procent."

Co se to děje v našich tělech, že reagují takovýmto způsobem? A jak to, že zdánlivě tak neškodná věc, jako je arašíd nebo sezamové semínko, může v těch nejhorších případech způsobit i smrt?

Když imunitní systém hlásí: Pozor, uteč!

Dr. Kate Welchová, specialistka z institutu Weill Cornell Medicine and New York-Presbyterian, dává alergie do souvislosti s dějinným obdobím lovců a sběračů. Hovoří o tom, že tehdy mohly být pro naše předky opravdu některé pyly a jedy nebezpečné, a proto existoval jakýsi obranný mechanismus, který je skrze nepohodlné reakce na alergeny pomáhal vyvést z rizikových oblastí. Jako by jim tehdy imunitní systém hlásil: "Pozor! Utečte pryč!"

Důležitou roli v tomto příběhu hraje imunoglobulin E (IgE). Pokud totiž jedinec trpí alergií, jeho imunitní systém reaguje přehnaně na normálně nevinný antigen a vytváří proti němu protilátky třídy IgE, které pak spouštějí příval chemických látek způsobujících projevy alergické reakce. Uvolňuje se tak např. histamin, který vyvolává vlastní příznaky alergie. Welchová dochází k závěru, že za časů lovců a sběračů přežívali zejména ti, kteří měli obzvláště houževnatý obranný systém, a dnešní alergie jsou pozůstatkem této obranné reakce.

Může za alergie přílišná hygiena?

Důvod, proč se zvyšuje počet alergenů i alergiků, stále není stoprocentně znám. Existuje ale několik teorií, které jsou v odborných kruzích přece jen rozšířenější. Tou první je takzvaná teorie hygieny, která předpokládá, že moderní způsob života ohrožuje náš mikrobiom a vylučuje, abychom byly jako děti vystaveni takovým podnětům, které dostatečně trénují naše imunitní systémy. MUDr. Liška to shrnuje následovně: "Pokud není (imunitní systém) adekvátně v permanenci a využíván, má tendenci k poruchám."

Závěry teorie hygieny potvrzuje hned několik výzkumů. Jeden takový byl realizován v Londýně a jeho výsledkem bylo zjištění, že mladší sourozenci mají menší sklon k alergiím. Je to jednoduché: mladší děti jsou v rodinách vystaveny alergenům, které do domácností přinášejí starší děti ze školek, případně škol. Mladší sourozenci tak mají díky tomu možnost vyvinout si imunitní systém, který bude na alergeny méně citlivý. Podobně vyznívá i výzkum realizovaný na zemědělských farmách, kde jsou děti již v raném věku vystaveny bakteriím a různým mikrobům, což působí preventivně proti vzniku alergie.

Profesor Graham Rook, imunolog z Londýnské univerzity, tvrdí, že klíčové je být v kontaktu se zeleným prostředím a vyhýbat se pokud možno antibiotikům a všem věcem, které omezují přenos mateřské mikrobioty na dítě. Dále je nezbytné jíst pestře, protože právě pestrá strava pomáhá zachovávat biologickou rozmanitost bakteriálního osídlení v lidském těle.

Skutečnost, že lidé trpící alergiemi mají ve střevech méně různorodou mikroflóru, naznačuje, že by pro ně mohlo být záchranou užívání probiotik. Není ovšem probiotikum jako probiotikum! Odborníci varují, že probiotické drinky ze supermarketů nejsou účinné. Spíše je potřeba doufat v to, že se vědcům podaří vyvinout bezpečné a účinné probiotické terapie.

V souvislosti s vyšším výskytem alergií v populaci se často skloňuje téma znečištění. Podle MUDr. Lišky je potvrzené, že "běžné alergeny, například pylové částice, se v prostředí se znečištěným životním prostředím chovají agresivněji". A stále více zřejmá klimatická změna alergiky také nepotěší. Oteplení s sebou totiž přináší prodloužení pylové sezóny.

V neposlední řadě se často hovoří o genetické dědičnosti alergií. V odborných kruzích existuje shoda v tom, že geny hrají v případě alergií svou roli, nicméně stále častěji upozorňují na jiný klíčový faktor, a tím je prostředí. Dr. Paul Gray z dětské nemocnice v Sydney to vysvětluje takto: "Genetika populace se časem mění jen málo, to znamená, že současné epidemie jsou řízeny negenetickými změnami."

Do popředí zájmu se také dostává studium změny chování našich genů v závislosti na faktorech běžných pro současný životní styl. MUDr. Liška v této souvislosti uvádí, že významný vliv na chování našich genů může mít například kouření tabáku, včetně toho pasivního. Pokud jsou naše geny dlouhodobě vystaveny vlivu kouření, dochází ke změnám jejich přepisu, respektive uplatnění, a tato změna se poté může do jisté míry dědit napříč generacemi.

Postrach jménem arašíd

Pokud jde o důvody, proč jsou dnes častější potravinové alergie, opět nikdo přesně neví, proč se tak děje. Jedním z důvodů ovšem může být zpožděné zavádění alergenů. Po mnoho let specialisté doporučovali, aby se děti vyhnuly konzumaci potenciálně alergenních potravin. Dnes se ovšem ukazuje, že toto doporučení nebylo zcela správné. Podle studie profesora Gideona Lacka z King's College London se u dětí, které do pátého roku věku nekonzumovaly arašídy, rozvinula alergie v sedmnácti procentech případů. Zajímavé je, že v případě dětí, které se arašídům do pátého roku nevyhýbaly, se alergie rozvinula pouze ve třech procentech případů.