Jako celá Itálie: Covidem se v Evropě nakazilo přes 60 milionů lidí
V Evropě se od začátku nynější pandemie koronavirem nakazilo přes 60 milionů lidí, což odpovídá obyvatelstvu Itálie. Světová zdravotnické organizace (WHO) do tohoto počtu zahrnuje také Rusko a země bývalého Sovětského svazu.
„Konec pandemie je stále v nedohlednu a na evropský region připadá bohužel více než 1,2 milionu úmrtí pacientů s covidem-19,“ uvedla ředitelka evropské pobočky WHO pro krizové situace Dorit Nitzanová.
WHO na svých internetových stránkách uvádí, že na celém světě se koronavirem nakazilo přes 198 milionů lidí, z nich 4,22 milionu zemřelo. Nejvíce infikovaných, 77,3 milionu, připadá na oblast Severní, Střední a Jižní Ameriky, druhá je Evropa. Třetí nejvyšší počet lidí se nakazil v jihovýchodní Asii, je jich tam 38,4 milionu, ve východním Středomoří pak 12,7 milionu. V Africe se podle oficiálních statistik nakazilo necelých pět milionů lidí a v oblasti západního Tichomoří 4,6 milionu lidí. Skutečné počty lidí, již se koronavirem infikovali, budou ale pravděpodobně vyšší vzhledem k omezenému testování zejména v chudších zemích.
Podle Nitzanové je důležité, aby jednotlivé státy pokračovaly ve svém úsilí ochránit ohrožené skupiny obyvatel. Tempo, jakým postupuje vakcinace, se v různých zemích spadajících do evropského regionu WHO liší. „Proočkovanost prioritních skupin, jako jsou lidé nad 60 let, zdravotníci, lidé žijící v domech s pečovatelskou službou nebo chronicky nemocní, je v několika zemích stále nízká,“ upozornila Nitzanová.
Aby pandemie skončila, je nutné zrychlit tempo očkování rovnoměrně ve všech zemích, vyzvala zástupkyně WHO v dnes zveřejněné tiskové zprávě. To se týká jak podpory výroby vakcín, tak jejich sdílení mezi státy. Dodala, že je nutné dodržovat existující opatření pro zastavení šíření koronaviru, tedy testovat, sekvenovat odebrané vzorky, trasovat kontakty nakažených a dodržovat karanténu. Lidem, kteří se vydávají na cesty, Nitzanová vzkazuje, aby vyhodnotili rizika, jež to s sebou přináší.
Pfizer a Moderna v EU zvýšily ceny za očkovací látky proti covidu-19
Farmaceutické společnosti Pfizer a Moderna v posledních smlouvách s EU navýšily ceny za vakcíny proti covidu-19. V případě Pfizeru je cenovka vyšší zhruba o čtvrtinu, Moderna je dražší asi o deset procent. Napsal to server Financial Times (FT), který získal k částem dohody přístup a podle nějž si firmy vyjednaly zvýšení cen díky obavám ohledně vedlejších účinků jiných očkovacích látek a diskuzím o nutnosti dalších posilovacích dávek pro již plně naočkované lidi. Pfizer a Moderna obsah svých smluv nekomentují.
Firmy Pfizer a Moderna letos podle FT vydělají na proticovidových vakcínách desítky miliard dolarů (stovky miliard korun), řada zemí s nimi totiž bude chtít uzavřít nové smlouvy, mimo jiné kvůli šíření nakažlivější varianty koronaviru zvané delta.
Dohody s novými cenami podle FT Pfizer a Moderna vyjednaly s EU po třetí fázi klinických testů obou látek, které ukázaly, že jsou preparáty založené na nové technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) účinnější, než konkurenční produkty firem AstraZeneca či Johnson & Johnson, které používají již zavedené technologie.
Nová cena za dávku vakcíny firmy Pfizer, vyvinuté společně se společností BioNTech, je 19,50 eura (497 korun), zatímco v předchozích dohodách činila 15,50 eura (395 korun). Moderna si pak v poslední dohodě s EU řekla za jednu dávku 25,50 dolaru (548 korun), dříve přitom chtěla 22,60 dolaru (485 korun). Podle jednoho z činitelů EU si přitom chtěla Moderna účtovat za dávku 28,5 dolaru (612 korun), nicméně nakonec slevila, protože se zvětšil objem objednávky.
Podle zdroje FT z Evropské unie využily firmy při jednáních své pozice na trhu a použily „klasickou rétoriku farmaceutických společností: Vakcíny fungují, tak zvýšily jejich ‘hodnotu’„.
Evropská komise a jednotlivé členské země na nové ceny přistoupily, jelikož si chtěly zajistit již prokázané zásoby vakcín z evropských výrobních závodů. Vyjednávání smluv se totiž odehrávalo ve chvíli, kdy panovala nejistota ohledně budoucnosti evropské očkovací kampaně kvůli obavám z možných vedlejších účinku preparátů firem AstraZeneca a Johnson & Johnson a problémům s jejich dodávkami.
Brusel tehdy rovněž čelil útokům některých zemí v čele s Rakouskem, mezi nimiž byla i Česká republika, že nerozděluje vakcíny rovnoměrně mezi státy EU, jak bylo dohodnuto.
Pfizer nabízí svoje vakcíny po světě za různé ceny, středně rozvinuté země například platí za dávku asi polovinu toho, co bohaté státy v Evropě a Severní Americe. Nejméně rozvinuté země pak hradí firmě jen náklady. Podle FT Pfizer ceny plošně navýší ve chvíli, kdy se podaří pandemii covidu-19 překonat.
Podle konzultační firmy Airfinity letos Pfizer na vakcínách utrží dohromady 56 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), zatímco Moderna asi 30 miliard dolarů (644 miliard korun). Preparáty obou výrobců přitom zaujímají na trhu stále dominantnější pozici a rozdíly mezi jejich příjmy a výdělkem konkurenčních společností se tak zřejmě budou zvětšovat.
Evropská komise si u Pfizeru zarezervovala právo na objednání dalších až 1,8 miliardy dávek, aby byla připravena na možnost, že bude nutné obyvatele EU přeočkovat kvůli výskytu nových a nebezpečnějších variant koronaviru.
EK v úterý prohlásila, že zřejmě splní svůj cíl plně naočkovat 70 procent dospělé populace EU do konce léta. V květnu pak uvedla, že do konce září zřejmě dostane přes miliardu dávek vakcín celkem od čtyř výrobců.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |