Jak napravit staré křivdy z Podkarpatské Rusi? Ministerstvům étos uniká, přou se o odhady

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Už druhá novela zákona by měla pomoci  zmírnit majetkové křivdy Čechů, kteří museli v roce 1945 zanechat majetek na Podkarpatské Rusi. Novela je ve sněmovně před druhým čtením, a velká shoda na ní nepanuje. A to ani v odhadovaných počtech odškodněných, ani v objemu potřebných peněz, jak píše Kristián Chalupa na webu Hlídací pes.

Pohlednice z Podkarpatské Rusi ze 30. let

Pohlednice z Podkarpatské Rusi ze 30. let,zdroj: Orionpozo/Flickr.com

V tomto týdnu má jít v Poslanecké sněmovně do druhého čtení novela zákona č. 212 z roku 2009, kterou se zmírňují majetkové křivdy způsobené občanům České republiky za nemovitý majetek, jež zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím vynuceným odstoupením Sovětskému svazu v roce 1945. Tolik poněkud obsáhlejší představení, o co kráčí.

Návrh zmíněné novely byl předložen skupinou poslanců napříč politickým spektrem z iniciativy Vladislava Vilímce (ODS). Spolek Podkarpatská Rus – náhrada majetkové újmy, který zastupuje brněnská advokátka Kristina Škampová, sdružuje potomky původních vlastníků.

Odškodnění se málokdo dožil

"České rodiny přišly o své domovy po druhé světové válce nedobrovolně a jejich osudy byly mnohdy velmi dramatické. Jsem proto přesvědčen, že český stát by měl splatit svůj dluh, který vůči těmto svým občanům stále má. Dosavadní legislativa totiž s odškodněním počítala, v praxi se ho ale mnoho potomků dotčených rodin nedožilo," říká Vilímec.

Na půdě sněmovny je podle něho nyní připraven rozumný kompromis, který pomůže nespravedlnost napravit, aniž by vážněji zatížil rozpočet. A doufá, že najde podporu napříč politickými stranami.

Doposud platný zákon o odškodnění za tento majetek byl schválen v roce 2009 a o tři roky později musel být kvůli chybě novelizován. Od začátku se vycházelo z předpokladu, že za jeden soubor přihlášeného majetku není možné odškodnit více než jednou do limitní hodnoty 2 miliony korun. Počítalo se také s tím, že vyřizování žádostí o odškodnění bude probíhat poměrně rychle.

Praxe bohužel ukázala opak. Začaly se množit případy lidí – zpravidla šlo o děti původních, již nežijících vlastníků – kteří podali a doložili svůj nárok, odškodnění se ale vzhledem k postupujícímu vysokému věku nedožili. Někteří žadatelé se také museli obracet na soudy v případech, kdy Ministerstvo vnitra žádost zamítlo. Celý proces podávání žádosti se dál protahoval.

Značný dopad do rozpočtů?

Předkladatelé aktuální novely chtějí tuto zjevnou tvrdost zákona odstranit, a to zejména v případě, že se žadatel nedožije po podání žádosti finálního odškodnění. Smyslem je, aby v takovém případě právní nárok nezanikl.

Návrh nadto ještě rozšiřuje okruh oprávněných osob alespoň o vnuky původních vlastníků. Zvažován byl dokonce ještě rozsáhlejší koncept, který po vzoru jiných restitučních předpisů neomezoval posloupnost oprávněných osob na další generace v přímé řadě.

Po mnoha jednáních s ministerstvy vnitra a financí a diskuzi na ústavně-právním či rozpočtovém výboru je nyní připraven komplexní pozměňovací návrh. Jsou v něm zapracovány legislativní připomínky a v rámci snahy o dosažení kompromisu se rozšířil okruh oprávněných osob, avšak pouze na vnuky. Vnuci by ale připadali v úvahu jedině tehdy, pokud v zákonné lhůtě pro podání žádosti již nežili původní vlastníci, manželé ani děti.

Zejména pro Ministerstvo financí je ale i takové kompromisní rozšíření příliš, dopad do státního rozpočtu i tak bude značný. Přijatelné je pro správce eráru pouze řešení těch případů, kdy původní vlastníci či jejich děti podali řádně žádost, ale odškodnění se již nedočkali.

Ministerstvo financí, ale i vnitra, svůj rezervovaný postoj odůvodňuje značným počtem historických přihlášek, které byly podány už v padesátých a šedesátých letech minulého století. Podle poslance Vilímce Spolek Podkarpatská Rus, který sdružuje původní vlastníky, registruje úplně jiné počty a odhaduje, že o odškodnění by zažádalo zhruba sto padesát lidí. To by si vyžádalo náklady v maximální výši 300 milionu korun.

Finance prý nadhodnotily odhad

Ministerstvo financí zastává názor, že novela zmíněného zákona představuje navýšení mandatorních výdajů státního rozpočtu. Podle kvalifikovaného odhadu o by měl počet oprávněných osob narůst o další tisícovku, což by státní rozpočet zatížilo až dvěma miliardami korun navíc.

Podle zástupkyně Spolku, advokátky Škampové je ale tento odhad značně nadhodnocený. Podle informací poskytnutých ministrem vnitra už v květnu roku 2016 bylo k tomuto datu 537 žadatelům vyplaceno vypořádání v souhrnné výši 335 milionů korun. To činí průměrné vypořádání na jednoho žadatele ve výši necelých 625 tisíc Kč.

"Pokud bychom připustili, že se o vypořádání za majetek, který nebyl dosud vypořádán podle dosavadního znění zákona, přihlásí tisíc oprávněných osob, což je ale zcela nereálné, a všichni budou se svými žádostmi úspěšní, pak uvažujeme se zátěží na státní rozpočet ve výši přibližně půl miliardy korun, nikoliv dvou miliard," říká Kristina Škampová.

Odškodnění by se mělo týkat jen asi 120 osob

Spolek Podkarpatská Rus je v lobbingu za zájmy svých členů aktivní kolem pěti let. Spolek byl ostatně v roce 2001 založen právě proto, aby hájil zájmy vlastníků a jejich potomků, kteří zanechali své nemovitosti na Podkarpatské Rusi a nebyla jim za ně poskytnuta náhrada. V současné době eviduje asi 120 vnuků a několik dalších dědiců. Dohromady ale méně než vnitrem odhadovaných tisíc lidí.

Kristián Chalupa pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: zahraničí domácí dějiny a fakta české dějiny Podkarpatská Rus

Zdroje: Hlídací Pes