„Nejsem člověk, který by takové věci nějak slavil. Ani mi to nedělá nijak velkou radost. Moji nejbližší a kamarádi to vědí, takže nevěřím ani tomu, že by vymýšleli nějaké překvapení. Mně by to opravdu ani neudělalo radost. Nemám překvapení moc rád, nevyžaduju rozhodně žádné dárky. Bude to úplně normální den jako každý jiný,“ řekl dnes Jágr novinářům na tiskové konferenci v Praze.

Prozradil, že by rád sledoval zápasy play off olympijského turnaje v Pekingu. „Já se musím v první řadě soustředit s Kladnem na náš tým. A potom, když mi vyjde čas, tak se rád podívám na olympiádu, i když mi ta letní přijde zajímavější, jak je tam víc kolektivních sportů,“ řekl.

Potěšila ho však Ester Ledecká obhajobou zlata v paralelním obřím slalomu na snowboardu. A také jí hned blahopřál. „Ona je fakt výjimečný sportovec. Všichni jsme věděli, že to zlato vyhraje. Pro mě je nepředstavitelné, abych míchal dva různé sporty dohromady a byl v nich ještě celosvětově tak úspěšný,“ připomněl působení Ledecké i na sjezdových lyžích.

Životní jubileum a pětka, kterou bude mít v úterý jako první číslici u svého věku, ho nijak neděsí. „Každý věk má svoje plus. Co odchází fyzicky, tak přichází někde jinde, v něčem jiném. Nechci říkat rozumově, ale názorově. Člověk se mění. A to, že ztrácíte na síle, můžete nahradit zkušenostmi. Každé to období má svoje. Důležité je využít tady ten čas co nejlépe a zbytečně se nestresovat, kolik nám je,“ prohlásil Jágr.

Bude ale padesátka znamenat v čemkoliv v jeho životě zásadní zlom? „To uvidíme. Moje výhoda je v tom, že mám spoustu mladých lidí kolem sebe, ať už v soukromém životě, tak i v práci. Člověk tak stárne o něco pomaleji. A jestli se ptáte, zda se cítím na padesát, tak to vůbec ne,“ ujistil.

I proto nakonec vydržel hrát až do padesáti. Ačkoliv když to před mnoha lety s úsměvem vyslovil poprvé, brali to patrně všichni za jeden z jeho obvyklých vtípků. „Sám bych o tom nemluvil, jen jsem odpovídal tehdy na otázku, jak dlouho budu ještě hrát. Pamatuji si ale na slova mého otce, když mi bylo patnáct, dvacet. Říkal, že jestli budu mít stavbu těla jako on, budu nejsilnější ve čtyřiceti až pětačtyřiceti letech. Věřil jsem tomu, že když se nezraním a bude mi to hrát i výkonnostně, tak by v tom neměl být žádný problém,“ připomněl Jágr.

„Že se mi nechce ráno vstávat, to má hlavně ten důvod, že když hrajeme zápas, chodím si lehnout pozdě, usnu s ohledem na emoce a adrenalin ve tři, v půl čtvrté. A musím vstávat před osmou, abych se dostal na trénink, což po čtyřech hodinách spánku není jednoduché,“ řekl k otázce, jak se ve svém věku cítí po ránu.

Z největších velikánů hrál ještě jako padesátník jen legendární Gordie Howe, jenž je ve věku 52 let a 11 dnů rekordmanem NHL. „Pro mě to je o hodně jednodušší v tom, že já nehraju NHL, když srovnáme jména Jágra a Howe. V současnosti bych NHL hrát nemohl, když si vezmu, jak se ten sport změnil a jak je hokej tam o hodně rychlejší,“ připustil Jágr.

„Další problém je, že tím věkem je člověk choulostivější na zranění, svaly nejsou tak elastické, jak byly zamlada. A když už se člověk zraní, návrat do formy a jen návrat sám o sobě je těžký. Člověku navíc zůstane určitý blok. Má pocit, že je vlastně stále zraněný. To je na stáří asi to nejtěžší. Samozřejmě pokud chce hrát ještě v takovém věku, musí mít z hokeje pořád radost,“ dodal Jágr.

Jaromír Jágr | zdroj: MICHAL SVÁ?EK / MAFRA / Profimedia

Je přesvědčený, že mu pomáhá, když nemá osobní cíle. „Můj jediný cíl je pomoct Kladnu jakýmkoliv způsobem, abychom hráli co nejlépe. A je mi jedno, zda budu hrát v první lajně, ve čtvrté, nebo třeba jen občas. Je mi to úplně jedno. A až jednou úplně skončím, tak si toho nejspíš ani nevšimnete,“ řekl Jágr.

„Abych byl ale upřímný, nikdy jsem žádné velké cíle neměl. Chtěl jsem jedno: věřil jsem, že Bůh mi dal nějaký dar v podobě talentu a já si nechtěl nikdy v životě vyčítat, že jsem ho nenaplnil. Den ode dne jsem se proto snažil dělat maximum, abych jednou neměl výčitky svědomí toho, že jsem mohl být lepší, než jsem byl. Samozřejmě ne vždy se mi to povedlo. Nějaké trofeje a uznání, to pak přichází s tím,“ uvedl Jágr.

Jágr má pamětní „bankovku“ se svou podobiznou

Jágr se u příležitosti svých padesátin dočkal neobvyklého ocenění v podobě pamětního tisku bankovky s jeho podobiznou. Právě k jeho jubileu ho ve spolupráci se stále hrající legendou připravily společnost České dukáty a Státní tiskárna cenin. Sběratelský unikát (ZDE) byl představen na dnešní tiskové konferenci v Praze.

Na jedné straně „bankovky“ s Jágrem je jeden z nejlepších hráčů hokejové historie detailně vyobrazen v přilbě s číslem 68, které je s ním dlouhé roky neodmyslitelně spojeno, českým lvem, číslovkou 50 a také znakem prestižního Triple Gold Clubu, do něhož patří díky triumfům na olympiádě, mistrovství světa i ve Stanley Cupu.

Na druhé straně připomíná slavné výhry a triumfální návraty hokejistů z úspěšných turnajů Staroměstské náměstí plné českých praporů v rukou slavících fanoušků, znak České republiky i symbolické lipové listy. Dole je pak nápis Čest a víra je vítězství. V češtině, ale rovněž v angličtině.

Autorkou návrhu je akademická malířka Eva Hašková. „Zpočátku jsem trošku váhala a nebyla si tím úplně jistá. Byl to pro mě první pamětní list pro člověka, který je tady mezi námi v plné síle a energii. To mi radosti nepřidalo,“ přiznala s nadsázkou Hašková. „Ale protože jste Kladeňák jako já, tak jsem to nakonec udělala,“ dodala Hašková směrem k vedle sedícímu Jágrovi.

„Mně se to hrozně líbí, protože jste mě tam udělali zhruba asi tak v mých čtyřiceti. Ještě jsem tam měl i dlouhé vlasy. Za dvacet let budou lidi říkat, že jsem v padesáti vypadal vážně dobře,“ reagoval s typickým širokým úsměvem Jágr.

„Většinou děláme krále a panovníky, naší poslední připomínkou byl pamětní tisk bankovky Václava Havla. A protože máme všichni v naší společnosti rádi sport, jsme moc rádi, že se Jaromírovi zalíbil náš projekt a šel do toho s námi,“ uvedl Stanislav Olmr, zástupce společnosti České dukáty.

„Je to pro mě obrovská čest. Bude to jedna z mála věcí, co tady po mně a mém životě zbude. Přemýšlel jsem o tom, kolik sportovců a známých lidí něco takového má. Sběratelské kartičky, známky, zlaté či stříbrné mince, to tu všechno je. Ale tisk bankovky, něco takového jsem neviděl za celou dobu ani v Americe. Tu tady máme jen dva - Václav Havel a já,“ prohlásil Jágr.

V přeneseném duchu se tak naplnil známý pokřik fanoušků kladenských Rytířů „My chceme Jardu Jágra na bankovce mít“. Dočkali se. „Zrovna včera jsem je slyšel to křičet, tak jsem si jen v duchu říkal ‘počkejte si do pondělka’,“ připomněl Jágr nedělní zápas proti Brnu.

Zatímco v Havlově případě bylo vydáno pět sérií po 500 kusech, u Jágra to budou čtyři série po 2500 kusech. Celková emise 10 tisíc kusů nebude navýšena. Na projektu se podílel i rytec Martin Srb. „Bankovka“ bude mít rozměr 194x84 milimetrů a jeden kus stojí 2490 Kč. Pamětní tisk si lze zakoupit na webu 50jagr.cz.

Nelze vyloučit, že při Jágrově zářné kariéře a popularitě by se jednou mohlo skutečně „platit Jágrem“. A okolnosti tomu nahrávají. „Bude to teď rozpracované do ceninového tisku, takže technicky je to připravené a dokážu si představit, že by se to jednou stalo skutečným platidlem. Už teď je to ale sběratelsky velmi zajímavá věc; klasická bankovková práce, ta cena určitě poroste,“ předpověděl Tomáš Hebelka ze Státní tiskárny cenin.

„Pokud by se s tím ale platilo, já bych tam přidal navíc ještě tři nuly,“ prohlásil smějící se Jágr. „Ale jestli jsou na platidlech opravdu pouze mrtví a ti živí případně jen v zemích pod nadvládou diktátorů, což jsem nevěděl, tak to beru zpět,“ dodal v dobrém rozmaru.