„Ochota prezidenta Sergia Mattarelly odsloužit druhé období, jak požadovala převážná většina politických stran, dokazuje jeho smysl pro zodpovědnost a jeho oddanost zemi a jejím institucím,“  prohlásila ministryně pro vztahy s regiony Mariastella Gelminiová.

Na setrvání Mattarelly v úřadě se dnes dříve dohodly italské vládní strany a prezidenta k tomuto kroku vyzval i premiér Mario Draghi. Podle zdroje, na který se odvolává Reuters, požádal ministerský předseda hlavu státu o pokračování v úřadu „pro dobro a stabilitu země“. Mattarella se v minulosti nechal slyšet, že nechce, aby se druhý prezidentský mandát, který ústava výslovně nezakazuje, stal v Itálii běžným.

Komplikovaný systém volby

Italští zákonodárci a zástupci regionů se tento týden novou hlavu státu pokoušeli vybrat v šesti kolech. Nikdo ale ani zdaleka nedosáhl na potřebnou většinu 505 hlasů z 1009 volitelů, což bylo od čtvrtého kola minimum pro zvolení; v prvních třech kolech byla k vítězství zapotřebí podpora nejméně dvou třetin sboru tvořeného poslanci, senátory a zástupci regionů. Nejvíce hlasů navzdory svému odmítavému postoji opakovaně dostal právě Mattarella. V pátečním šestém hlasování se pro něj vyslovilo 336 volitelů.

Když dnes v osmém kole hlasování Mattarella překročil potřebnou hranici 505 hlasů, v parlamentu zazněl hlasitý potlesk, popsala večerní atmosféru agentura Reuters.

Předtím se pravicové strany neúspěšně snažily prosadit svou kandidátku a předsedkyni Senátu Elisabettu Casellatiovou. Také o premiérovi Draghim se mluvilo jako o možném nástupci nynější hlavy státu.

Specifikem italských prezidentských voleb je, že neexistují oficiální kandidáti. Každý volitel napíše v tajné volbě jméno budoucího prezidenta na volební lístek. Volba může trvat mnoho dní. Dosud nejdelší bylo hlasování v roce 1971, kdy se nová hlava státu volila od 9. do 24. prosince a vzešla až z 23. kola. Prezidentem byl tehdy zvolen Giovanni Leone.

Podobná situace jako letos nastala i v roce 2013, kdy po pěti neúspěšných kolech volby šéfové největších stran přesvědčili tehdejší hlavu státu Giorgia Napolitana, aby v nejvyšším úřadu setrval. Napolitano, jemuž bylo v té době 87 let, pak po dvou letech, v roce 2015, rezignoval.