Globální světová krize je cítit už i podle toho, jak lidé v zahraničí i v Česku platí kartami. Tvrdí to zástupci největších karetních společností působících v České republice. Například podle společnosti VISA Europe spotřebitelé platí kartami stejně často jako dříve, ale utrácejí menší částky. Kvůli krizi se změnily i obchodní segmenty, ve kterých lidé utrácejí více či méně než dřív. "Některé segmenty rostou, například nákup potravin. Naopak třeba u dovolených sledujeme pokles," uvedl viceprezident VISA Europe Marek Antipof. Tyto údaje ovšem zajímavě kontrastují s nejnovějšími daty Českého statistického ústavu (ČSÚ) o tržbách v maloobchodu. Podle statistik ČSÚ lidé v listopadu utráceli u obchodníků o 6,3 procenta méně než ve stejném období roku 2007 (jedná se o sezónně neočištěné tržby). Největší podíl na celkovém úbytku tržeb přitom měly podle tuzemských statistiků prodejny se smíšeným zbožím s převahou potravin a specializované prodejny s nepotravinářským zbožím. Růst naopak zaznamenaly pouze specializované prodejny elektroniky, elektrických přístrojů, nábytku a dalšího zboží pro domácnost a prodejny textilu a obuvi. Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožka je to sice výsledek celkově horší, než se čekalo, nejde prý ale „o blesk z čistého nebe“. „I Češi jsou v důsledku obav z dopadů finanční krize opatrnější. Nebýt aut, pokles maloobchodních tržeb by nebyl 6,3 procenta ale 3,8 procenta a v běžných cenách 2,7 procenta,“ domnívá se Brožka. Uživatelé karet začínají nyní jinak využívat také různé typy platebních karet. Zatímco využívání debetních karet je dosud stabilní a příliš se nemění, u kreditních karet jsou lidé momentálně více obezřetní. Proto lze u nich sledovat pokles v počtu transakcí. Debetními kartami lidé platí podle Antipofa za jídlo a jiné věci každodenní spotřeby, které jsou většinou neodkladné. Kreditní karty naopak slouží více při platbách za „nadbytečné věci“ jako třeba drahé zahraniční dovolené či luxusnější zboží. „Liší se to ale země od země,“ dodává Antipof. Finanční krize se nicméně ještě neprojevuje v celém sektoru držitelů karet. Například podle společnosti Cetelem , která je současně i největším nebankovním vydatelem karet v České republice, se klienti ve svých útratách zatím příliš neomezují. „V poslední době jsme nezaznamenali výraznou změnu v chování držitelů kreditních karet vydávaných společností Cetelem. Zjišťujeme naopak, že klienti tento platební nástroj berou jako plnohodnotný prostředek, než jen jako peněžní rezervu,“ konstatuje mluvčí společnosti Martin Malý. Podle údajů Sdružení pro bankovní karty (SBK) bylo v Česku vydáno ke konci třetího čtvrtletí roku 2008 téměř 10 milionů všech typů platebních karet . Přesné číslo je podle prezidenta SBK Romana Kotlána 9 793 570 karet, přičemž se jedná jen o aktivní karty, tedy ty které je možné okamžitě použít pro platbu. Debetních karet je v tomto množství 7,202 milionu, kreditních karet 2,169 milionu a takzvaných „charge“ karet pak 421 571. Tyto údaje se ovšem týkají jen členů sdružení SBK. Nezahrnují proto třeba platební karty polské internetové banky mBank . Ta zatím o členství v SBK podle Kotlána jedná v rámci své finanční skupiny s Commerzbank. Z nebankovních karet zahrnují statistiky SBK i karty vydávané American Express, Diners Club a karty společnosti CCS. V České republice koluje už více než 5,6 milionu karet s logem VISA, což je meziroční nárůst o 7,6 procenta. Debetních karet z toho je 4,6 milionu, kreditních 847 tisíc a zhruba 170 tisíc tvoří firemní karty. VISA Europe je členskou asociací vlastněnou a provozovanou 4500 evropskými členskými bankami. Podle údajů SBK drží společnost VISA v Česku přes 56 procent trhu (VISA 10,7% a Electron Visa 46%), konkurenční Mastercard obhospodařuje téměř 15 procent, pod značkou Maestro pak ještě téměř 24 procent (23,6%).