Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila, což vysvětlila jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Ve slepé uličce

Agentura AFP dnes připomněla, že toto přerušení komunikace se odehrálo i v souvislosti s tím, že jednání mezi oběma korejskými státy uvízla ve slepé uličce, dva roky po třech schůzkách severokorejského vůdce Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina během roku 2018. Ale ke všeobecnému překvapení oba tábory, které jsou technicky stále ve válce, oznámily obnovení veškeré komunikace k dnešnímu ránu.

„V souladu s dohodou mezi nejvyššími představiteli přijaly Sever a Jih opatření k opětovnému otevření všech mezikorejských komunikačních linek od desáté hodiny 27. července,“ ohlásila severokorejská tisková agentura KCNA. Ta označila obnovení „horkých linek“ za velký krok k obnovení důvěry a usmíření.

Oba vůdci, kteří si od dubna posílají osobní dopisy určené ke zlepšení vztahů, se rozhodli jako první krok obnovit komunikaci, uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. „Oba vůdci se rozhodli co nejdříve obnovit důvěru mezi oběma státy a znovu dosáhnout pokroku ve vztazích,“ uvedlo komuniké.

Oba prezidenti si podle komuniké budou telefonovat dvakrát denně a dohodli se na společném boji proti pandemii covidu-19, ačkoliv KLDR oficiálně popírá, že by se nemoc na jejím území vyskytla. Mun Če-in navrhoval svému protějšku videohovor, ten ho však zatím odmítá, o dalších možnostech osobního nebo virtuálního setkání obě hlavy státu zatím nejednají, uvedl Reuters s odvoláním na jihokorejské zdroje.

„Je to jen opětovné propojení linek, které předtím jednostranně odstřihli,“ uvedl vysloužilý jihokorejský generál Mun Song-Muk, který v minulosti vedl vyjednávání mezi Korejemi. „Severní Korea se nadále bude ptát, jaký je smysl jednání s Jihem, když Sever neustále požaduje zmírnění sankcí, ale v této věci nemůžeme nic změnit,“ dodal.

Speciální americký velvyslanec pro KLDR Sung Kim v červnu, krátce po svém jmenování, nabídl setkání se zástupci Pchjongjangu „kdekoliv, kdykoliv, bez předem daných podmínek“. Podle odborníků oslovených agenturou AFP je dnešní obnovení linek mezi Pchjongjangem a Soulem jistou formou odpovědi na tuto nabídku k dialogu se Spojenými státy. Přestože mezikorejské rozhovory se ocitly ve slepé uličce, jihokorejský prezident podle AFP vždy podtrhoval význam obnovení vzájemných vztahů.

Jihokorejský prezident Mun Če-in patřil k hlavním architektům sblížení s KLDR v roce 2018 během zimní olympiády v Pchjongčchangu, což vyústilo v historicky první schůzku severokorejského vůdce a amerického prezidenta. Kim Čong-un a Donald Trump se po jednání v Singapuru sešli ještě dvakrát. Ale proces sbližování obou korejských států a jednání o severokorejském jaderném a raketovém programu uvízly na mrtvém bodě po fiasku druhé schůzky Kim Čong-una a Trumpa v Hanoji v únoru 2019.

Někteří experti předpovídali, že KLDR může být donucena kontaktovat USA nebo Jižní Koreu, pokud se její ekonomické potíže zhorší. Severokorejský vůdce v nedávných projevech vyzval obyvatele, aby se připravili na prodloužená omezení kvůli pandemii covidu-19. To může svědčit o zhoršení situace, ale zahraniční pozorovatelé nezaznamenali známky masového hladovění či sociálního chaosu v zemi s 26 miliony obyvateli, poznamenala agentura AP.

Oznámení o obnově komunikace přišlo v den 68. výročí uzavření příměří, které ukončilo korejskou válku v letech 1950 až 1953. Kim Čong-un vzdal úctu padlým vojákům a podle KCNA obdaroval dosud žijící veterány.

Obě země zůstávají rozděleny nejopevněnější hranicí světa. Na jihu poloostrova zůstává asi 28.500 amerických vojáků k odstrašení KLDR před případnou agresí, dodala AP.