Firma, na kterou klekl finanční úřad: Akce byla nezákonná, přišli jsme o lidi i desítky milionů

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Firem, které dokázaly ustát neoprávněně vydané zajišťovací příkazy, není mnoho. Obchodník s kovošrotem Hopr Trade mezi ně zatím patří. Celkem čtrnáct zajišťovacích příkazů dohromady na 120 milionů korun bylo předloni soudem zrušeno. I tak se ale nad společností se skoro třicetiletou historií stahují mračna, píše Vlaďka Kubíčková na webu Hlídací pes.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová,zdroj: vláda.cz

Hrozí, že ji pohltí firma, která podobné případy posílá do konkursu. Stát totiž soudy protahuje a spolu s věřiteli tím napomáhá jejímu zániku.

Šéfe, vraťte se 

"V červenci 2016 ve čtvrt na osm ráno jsem byl na cestě na obchodní soud do Ostravy podat na sebe insolvenční návrh," říká Petr Hošek, jediný jednatel společnosti Hopr Trade. Do insolvence šla firma dobrovolně v rámci obrany proti nyní již neplatným dodatečným platebním výměrům.

Firmě totiž Finanční správa začala zadržovat vratky DPH, což vedlo k jejímu předlužení. Neměla by už na úhrady dodavatelům, mzdy či odvody na sociální zabezpečení. Při její velikosti by to prý vedlo ke kolapsu do dvou tří dnů.

"Zaměstnanci mi volali, šéfe, vraťte se, jsou tady ozbrojení zakuklenci, celníci, finanční správa," popisuje Hošek den, kdy na jeho firmu dopadly zajišťovací příkazy. "Vrazili sem a začali si brát klíče k náklaďákům, osobákům, vysokozdvižným vozíkům. Volat odtahovky, aby nás zbavili věcí a my nemohli podnikat," vzpomíná Hošek.

Na vybetonovaném prostranství areálu Hopr Trade, poblíž nádraží v Zábřehu na Moravě, se kupí šrot v různé fázi zpracování – jsou tu torza vraků aut, hromady na sebe narovnaných stříbrných kostek stlačeného kovu, který dřív býval něčím jiným. Nad nimi se vznáší hydraulické rameno drapáku nakládajícího odpad.

"Dřív tady byly tak obrovské haldy železa, že přes ně nebylo vidět žádné nádraží, žádné vagony," vrací se zaměstnanec Hopru Radek Vrzal do doby před zajišťovacím příkazem. Ukazuje na nově vypadající otevřenou modrobílou halu.

"Tu jsme postavili, aby v ní byla třídící linka. Kvůli zajišťovacím příkazům jsme ji ale museli prodat," dodává. Vrzal sice nosí tetování a piercing, dojem bezstarostnosti se však vytratí, když začne mluvit o postupu Finanční správy při výběru daní v případě Hopru.

Boj o navrácení peněz zjevně okupuje značnou část pracovní doby i myšlenek obou mužů, kteří stojí v čele firmy. Ke každému tvrzení mají podklady, ve kterých se dobře orientují. Pamatují si i jména lidí, které na akci Finanční správa nasadila. Od vysokých úředníků přes agenty z řad bývalých policistů.

Úspěšní v žalobách

Přehmat při vydání zajišťovacích příkazů už teď představuje škodu, kterou stát bude muset vydat z peněz daňových poplatníků. Ze zadržovaného DPH přiřkl Finanční úřad pro Olomoucký kraj letos v lednu Hopru úrok přes 15 milionů korun.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

Rozhodnutí,zdroj:Hlídací Pes

"Správce daně přiznává úrok z nadměrného odpočtu ve výši 5,5 mil. Kč (respektive 7,9 a 1,9 mil. Kč), který byl vypočten z nadměrného odpočtu za zdaňovací období únor 2013 (respektive březen a srpen 2013)," stojí v rozhodnutích úřadu o výši úroku za únor, březen a srpen 2013.

Firma podala na stát ještě další žaloby, o navrácení skoro 38 milionů korun. "To jsou peníze, které nám byly soudem přiznány, v rámci vratky DPH, a které si finanční úřad z našeho pohledu nezákonně započetl proti tomu, co po nás vymáhá. To, co považuje za svoji pohledávku, je předmětem sporu, protože jsme to popřeli my, jako dlužníci," vysvětluje Vrzal. Další žaloby totiž Hopr podal kvůli tomu, že asi polovina kontrol na DPH byla ukončena po termínu.

Kromě přímých nákladů, které stát zajišťovacími příkazy Hopru způsobil, bude firma požadovat ještě náhradu škody ve výši zhruba tři miliony korun. Pokud by ale byla úspěšná u soudu plánovaného na konec června a stát jí musel vrátit veškerou nárokovanou DPH, mohla by se tato suma vyšplhat až na 300 milionů korun. Ovšem prokázat škodu v případě zajišťovacího příkazu je velmi složité. Postižené firmy čeká nekonečný boj, protože důkazní břemeno v případě náhrady škody leží na samotných podnikatelích.

Hopr Trade proto už v roce 2015 oslovil dopisem jak Finanční správu, tak Ministerstvo financí.

Ministryně Alena Schillerová odpověděla, že její instituce nemá oprávnění do daňového řízení zasahovat a další podobné žádosti budou "bez posouzení zakládány ad acta".

"S ohledem na zákonnou povinnost mlčenlivosti správce daně nemůže poskytovat žádné informace o stavu řízení, které v dané věci probíhají," reagovala  Finanční správa na dotaz HlídacíPes.org, proč není možné případ ani po osmi letech ukončit.

Prokázat škody nemožné 

Sérii kontrol na DPH zahájil finanční úřad v případě Hopr Trade už v roce 2011. "Začali nám zadržovat vratky DPH, až nám postupně zadrželi 124 milionů korun. Zajišťovací příkazy, to už byla poslední kapka," říká Vrzal.

Aby se proti – dnes již oficiálně nezákonnému – zajištění daně firma mohla bránit, musela na sebe, jak již bylo řečeno, podat insolvenční návrh. Posléze jí sice byla povolena reorganizace, což ale znamenalo nutnost tvrdého snížení nákladů a prodej majetku výrazně pod cenou.

Nová linka na třídění odpadu za 30 milionů musela pryč jen za prodejní cenu 4,5 milionu. Také většina vozového parku musela být prodána s velkými ztrátami.

"Měli jsme kontokorenty, investiční úvěry, všechno fungovalo. Když jsme ale, v důsledku zajišťovacích příkazů, spadli do insolvence, chtěla banka, abychom srovnali veškeré závazky," popisuje Petr Hošek, jak jeho firma přišla o možnosti financování.

Před zajišťovacími příkazy obchodoval Hopr Trade se zahraničím, vyvážel i do Číny a do Vietnamu. To všechno už je pryč, odběratelé odešli a nejen ti zahraniční. Finanční správa vyvěsila společnost Hopr Trade na internetu na seznam nespolehlivých plátců, takže jí žádný dodavatel nechtěl prodat nic na fakturu, všechno musela platit hotově.

"Obstavili nám účty, ze dne na den jsme neměli nic. Okamžitě se nám snížil obrat a začali utíkat lidé," vypočítává Hošek. V roce 2012 měl Hopr Trade obrat přes miliardu korun, dnes prý nestojí za řeč, asi 50 milionů korun ročně. Přišel také o většinu z původní stovky zaměstnanců.

"Finanční správu nezajímá, že o práci přijde 60 lidí, kteří mají svoje hypotéky. V regionu, který není zrovna bohatý na práci," vyjmenovává Vrzal, co všechno způsobil zajišťovací příkaz vydaný neoprávněně.

"Jak máme prokázat příčinnou souvislost mezi škodami a zajišťovacím příkazem? Když nestačí, že nám seberou stroje, zařízení, peníze. Za co mám nakupovat zboží? Je to důsledek zajišťovacího příkazu?" nechává Vrzal viset ve vzduchu otázku.

Řetězec, kde nikdo není bez viny

Použije-li Finanční správa model "podvodný řetězec", pro "zakleknutí" podle daňových expertů nepotřebuje ani hmatatelný důkaz.

"V řetězci, kde se některá firma zúčastnila daňového podvodu, postačuje pro doměření daně cokoliv," říká daňový poradce Jan Rambousek. V souboji se státem zastupuje řadu jiných firem, Hopr Trade mezi nimi není, jeho zkušenosti jsou ale dost podobné.

"Soud rozhodnutí Finanční správy sice za dva až tři roky zruší, ale celou dobu firma nemá k dispozici peníze, které byly doměřeny jako daň," popisuje Rambousek. Finanční ředitelství pak má podle něj další pokus, a případ se tak může soudit třeba i deset dvanáct let.

Rozsudkem z 29. listopadu 2017 přitom soud zajišťovací příkazy s konečnou platností zrušil. "Nejvyšší správní soud rozhodl v řízení o kasační stížnosti žalobce takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2017 se zrušuje. II. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 14. 7. 2016 se zrušuje. Zajišťovací příkazy Finančního úřadu pro Olomoucký kraj ze dne 10. 6. 2016 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení," stojí v rozhodnutí NSS.

Celou dobu zůstávají zabavené peníze u finančního úřadu. "Ten jen na začátku vydá pokyn: Sežeňte důkazy, že se firma zúčastnila daňového podvodu," odkrývá Rambousek metody práce Finanční správy za tehdejšího vedení Martina Janečka.

Podobně to bylo i u společnosti Hopr Trade. Jako vývozce do zahraničí nárokovala odpočet DPH, protože ho zaplatila tuzemským dodavatelům. "Po letitých kontrolách si správce daně vyrobil jakýsi Matrix o řetězových, karuselových podvodech, o kterém daňový subjekt Hopr věděl nebo vědět měl," popisuje jednatel Hošek.

Ukazuje zprávu o 200 stranách, kterou správce daně sepsal po ukončení daňové kontroly. "Jsme prý v řetězení firem. Jsme obviněni kvůli firmám, které jsme v životě neviděli, které neznáme. U všech přitom stojí, že podávaly daňové přiznání. Je ale trestným činem nezaplatit daň? My přece nedosáhneme na konec toho řetězce," říká.

Vrací se k červencovému dnu, kdy do firmy vtrhla finanční správa spolu s dvaadvaceti policisty. Chtěli vidět účetní program a hledali v něm nepoctivé spolupracující firmy. "Slyšel jsem, jak policista upozorňuje vedoucího zásahu, že tady ty firmy nemáme. Jistěže ne, když je ani neznáme," krčí Hošek rameny.

Vlaďka Kubíčková pro Ústav nezávislé žurnalistiky 



 

 


Tagy: Česko insolvence domácí Ministerstvo financí ČR česká politika daně a finance společnosti a firmy podnikání v Česku finanční správa

Zdroje: Hlídací Pes