Feministky mají smůlu. Polsku šéfuje 'Tuskův pejsek'

- Aktuality autor: František Strnad

Polsko má od září novou premiérku. Ewa Kopaczová se stala teprve druhou ženou v historii země, která dokázala obsadit jednu z nejvyšších politických příček. Jenže přestože by se mohlo zdát, že je to pro zemi mimořádná záležitost, žádné přelomové či razantní kroky se od konzervativní političky očekávat nedají. Naopak bude nejspíš pokorně sloužit svému krajanovi a budoucímu prezidentovi EU Donaldu Tuskovi. 

Konzervativní premiérka konzervativní země

Konzervativní premiérka konzervativní země,zdroj: Isifa.com

Kopaczová v druhé polovině září složila slavností slib a oficiálně se tak po Hanně Suchocké stala druhou premiérkou v historii Polska. Na svém postu vystřídala Tuska, který se od 1. prosince letošního roku ujme funkce evropského prezidenta.

Nová šéfka kabinetu vyměnila pět ministerských křesel z osmnácti. Nejznatelnější je změna na postu ministra zahraničí, který převezme diplomaticky nepříliš zkušený Grzegorz Schetyna střídající matadora a jednoho z nejvýraznějších evropských politiků posledních měsíců Radka Sikorského.

O Sikorském se spekulovalo jako o možném kandidátovi na šéfa bruselské diplomacie. I přes nominaci polskou vládou však na tento post nedosáhl. Sikorski se následně stáhl do křesla předsedy sejmu, polské dolní komory, což řada expertů považuje za chybu. Od zkušeného politika to ovšem může být naopak dobře promyšlený tah.

Premiérka na dvanáct měsíců

Od Kopaczové nelze v trajektorii polské vlády očekávat žádné radikální změny. Všichni noví ministři byli vybráni po dohodě s Tuskem a mají k němu poměrně blízko. Snad jedinou výjimkou je změna na postu ministra vnitra, který Bartlomiej Sienkiewicz opustil údajně na premiérčino přání a v čele resortu ho vystřídala oblíbená Teresa Piotrowska.

Otevřeně se mluví o tom, že jediný úkol Kopaczové je její domovskou Občanskou platformu dovést k řádným volbám, které se konají v říjnu příštího roku. Opoziční hlasy jdou tak daleko, že Kopaczovou nazvaly "Tuskovým pejskem", který má dotáhnout vládní reformy do konce.

Tusk, který byl nejdéle sloužícím premiérem v novodobé historii Polska, se doma těší značné oblibě a jeho strana tak má šanci potřetí za sebou získat důvěru voličů. Komu se ve volbách postaví lídr opozice Jarosław Kaczyński, bratr a biologické dvojčete, tragicky zesnulého Lecha Kaczyńského, ale není jisté.

Konzervativní a euroskeptická strana Právo a spravedlnost by po letech opět ráda vládla a chce maximálně využít Kaczyńského potenciálu. Naopak v Občanské platformě o volebního lídra s nejvyšší pravděpodobností svede souboj Kopaczová a Schetyna, který je už teď považován za vítěze. V ústraní sněmovny ale číhá právě Sikorski, který se svými vysokými ambicemi nikdy netajil. Premiérský post by pro něj mohl být mezistupínek pro vyšší evropskou funkci.

Konflikt s Ruskem? Ale jděte, jsem rozumná žena a matka především

Jedno je však jisté, minimálně tón zahraniční politiky se po nástupu Kopaczové a Schetyny změní. Silně protiruský Sikorski a jeho podporovatelé byli "šokováni" premiérčinými slovy ke konfliktu na Ukrajině.

Kopaczová se v druhé polovině září nechala slyšet, že "je žena a ženy neválčí". Šéfka vlády svá slova doplnila o tezi, že "kdyby jí někdo hrozil, půjde domů chránit své děti". Muž by prý podle ní "vzal tyč a šel bojovat". Polsko se podle ní má chovat právě jako ona, tedy jako rozumná žena, což ještě podtrhla slovy: "Naše bezpečnost, naše země, náš domov a naše děti jsou to nejdůležitější".  

Mateřské a až sebedestruktivně silné pacifistické pudy premiérky má za úkol mírnit ministr obrany Tomasz Siemoniak, jehož pozici posílilo jmenování do křesla místopředsedy vlády. Polsko je nebližší spojenec USA na starém kontinentu a výstavba amerických základen NATO bude pokračovat podle plánu.

Feministky se nemusí vzrušovat, vše zůstane při starém

Polsko patří mezi nejkonzervativnější a tradičně katolické evropské země. Přesto do Kopaczové alespoň část žen vkládala a vkládá naděje. Původním povoláním pediatrička, Kopaczová jako ministryně zdravotnictví proslula především privatizačními kroky. Lékařům taktéž výslovně nedoporučovala provádět anestezii těhotným ženám.

Ministerskou předsedkyní se stala v době, která by mnohé ženy na jejím místě představovala neopakovatelnou příležitost. V září šly v polské sněmovně do čtení zákony o ochraně žen před domácím násilím. Legislativa, kterou EU po Polsku vyžaduje, je však pro značnou část tamních poslanců příliš radikální. Návrh zákona by označen za "genderovou ideologii" a přesunut na pozdní čtení. Sama Kopatzová se k zákonům, ani k pejorativní rétorice mnoha poslanců nikterak nevyjádřila.

Postoje obou hlavních politických stran Polska se v klíčových otázkách genderových práv neliší. Nutno poznamenat, že v případě Polska se řeší mimo jiné i svoboda ženy kontrolovat svůj vlastní reprodukční systém – tedy něco, co je pro západní svět naprosto běžnou záležitostí. Postavení potratů mimo zákon přitom pro mnoho polských žen představuje velké zdravotní riziko.

Tuskova ekonomická agenda v rukou Kopaczové 

Nová premiérka je konzervativní i ekonomicky. Ve své jmenovací řeči mluvila především o dotažení zmíněné Tuskovy agendy. Zdůraznila potřebu daňových optimalizací pro podnikatele, což v praxi většinou znamená výhody pro velké korporace spíše než malé a střední podnikatele.

Polsko kromě toho čelí poměrně vysoké nezaměstnanosti manuálních pracovníků, kteří ze země často na dlouhé měsíce odházejí pracovat do zahraničí, aby své rodiny dokázali vůbec uživit. Jen ve Velké Británii pracuje na 800 tisíc Poláků. Této palčivé otázky se premiérka nijak nedotkla. Pozitivní je, že Kopaczová slíbila stipendia pro polské vědce. Je zjevné, že odliv mladých a vzdělaných Polek a Poláků si nepřeje.

Nakonec tak kritici z řad opozice mají pravdu a nová polská premiérka skutečně naplňuje poslušnou mezivolební roli. Pokud to tak skutečně dopadne, pro polské ženy to bude velkým zklamáním, zvlášť že příštím premiérem bude téměř jistě muž. Na výraznější změny si tak konzervativní východoevropská země bude muset ještě počkat. 

Tagy: Polsko polská vláda polská politika práva žen

Zdroje: Vlastní