Koncern Agrofert vložil Babiš v únoru 2017 do svěřenských fondů. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se ke zmíněné dotaci pro Fatru nechtěl podle serveru vyjadřovat.

Podstatou napajedelského projektu v hodnotě 2,3 milionu korun byla podle iRozhlasu výměna "laboratorního dvouválce pro míchání a zpracování PVC směsí do formy fólie". Web uvedl, že Fatra o dotaci z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost požádala v dubnu 2018. Ministerstvo průmyslu a obchodu ji následně o necelý rok později schválilo. "Tedy krátce potom, co v Česku proběhla auditní mise evropských kontrolorů," uvedl server.

Evropská komise podle něj projekt Fatry zařadila na seznam dotací, které porušují český zákon o střetu zájmů. "Ten říká, že firma, kterou alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesmí pobírat dotace ani investiční pobídky. Premiér kvůli tomu uložil před třemi lety holding Agrofert do svěřenských fondů. Brusel ale dospěl k závěru, že si ve firmách nadále udržel rozhodující vliv. Kromě Fatry na soupisce figurují dva projekty pardubické společnosti Cerea. Ta evropské peníze získala v květnu 2018, a sice na nákup nových sušáren zrnin v továrně v Dobřenicích a Jičíně," napsal iRozhlas.

Evropská komise podle něj dotaci pro Fatru zařadila mezi nezpůsobilé projekty až dodatečně. "Víme nejméně o jednom projektu společnosti Fatra ze skupiny Agrofert, který získal veřejnou podporu z tohoto programu, ačkoli se na něj vztahuje článek 4c zákona o střetu zájmů i článek 61 finančního nařízení aplikovaného na rozpočet Evropské unie," cituje iRozhlas evropské auditory.