Samozřejmě, že ne. Vždyť kdo by riskoval, že se o tlačítko na jeho stole někdo omylem opře a povede tím svět do záhuby...

I když vtipy na tohle téma byly, a ne málo. Třeba jak bývalý americký prezident Ronald Reagen leží v posteli a má vedle sebe tlačítka "přivolání zdravotní sestry" a "odpálit atomovou bombu". A hádejte, které stiskne...

Ale zpět k realitě. Jaderné zbraně vlastní v tuto chvíli devět zemí, podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru jde celkem o zhruba 16 300 jaderných hlavic.

To, kdy a za jakých okolností je použít, je samozřejmě z bezpečnostních důvodů tajné. Britský bezpečnostní expert Paul Beaver ale předpokládá, že mezi jednotlivými zeměmi existuje smlouva, která použití upravuje. "Minimálně tedy mezi Velkou Británií, Spojenými státy a Francii," říká.

Kód v jaderné ponorce se musí shodovat

Samotný postup pro odpálení jaderných zbraní je samozřejmě mnohem komplikovanější, než jen zmáčknutí jednoho tlačítka. Každá země má svůj vlastní systém, ale Beaver alespoň popsal to, jak proces vypadá v Británii.

V něčem mají filmy i vtipy pravdu - konečné slovo má vždy britský premiér. Jeho rozhodnutí pak musí podle Beavera projít přes několik bezpečnostních úrovní. Ministerstvo obrany na neznámém místě uchovává spouštěcí kód, který se musí shodovat s tím, který je uložený v jaderné ponorce kdesi v oceánu. 

V ní dva důstojníci, kteří prošli mimořádně náročnými psychotesty, sedí v oddělených místnostech a tento kód pak současně zadávají do programu. Až poté je systém aktivován.

Dopis premiéra

Každý britských předsedů vlády musí jen pár dní po svém uvedení do funkce napsat dopis, ve kterém přesně popíše, jak se má postupovat v případě, že zemře během jaderného konfliktu. Tedy zda má přijít odveta, či nikoli. Tento dopis se pak uloží do trezoru tajné jaderné ponorky.

Takže ne, červené tlačítko na stole prezidentů či premiérů jaderných velmocí skutečně nenajdeme. To víte, nehody se stávají. A není "ups" jako "ups"...