Tetzeliová podle kárného senátu nedostatečně kontrolovala své zaměstnance a tolerovala jim nepřípustné postupy. Pokuta je o půl milionu vyšší než předešlá rekordní sankce uložená Jozefu Višváderovi.

V ústavní stížnosti Tetzeliová tvrdila, že kárný senát při výměře pokuty nevzal ohled na její majetkové a osobní poměry. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu, kárný senát podle nich rozhodl správně. "Ústavní soud považuje odůvodnění napadeného rozhodnutí za ústavně konformní a srozumitelné a nemá důvod učiněné závěry jakkoli zpochybňovat," stojí v usnesení soudkyně zpravodajky Vlasty Formánkové.

Tři kárné návrhy proti Tetzeliové podal ministr spravedlnosti. Kárný senát je projednával najednou a dospěl k závěru, že exekutorka hrubou nedbalostí zásadním způsobem porušila své povinnosti. Její zaměstnanci prý používali nepřípustné metody, například psychický nátlak.

Exekutorka z úřadu Plzeň-jih prý také uměle vytvářela neodůvodněné náklady řízení, které pak účtovala dlužníkům. Například vykazovala náklady na detektivní a asistenční služby, přitom však požadované údaje, třeba o pobytu dlužníka, mohla získat bezplatně od příslušných úřadů.

Nejvyšší správní soud převzal kárná řízení s exekutory v roce 2009. Do té doby jejich prohřešky řešila Exekutorská komora. Kárný senát NSS v prvních letech své činnosti ukládal exekutorům spíše pokuty v řádu desetitisíců korun, postupně se ale horní hranice zvyšuje.