Návrh unijní exekutivy budou muset na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU.

Evropská komise dnes zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do Evropské unie. „Navzdory rozsáhlé invazi Ruska v únoru 2022 a ruské brutální útočné válce pokračovala Ukrajina v pokroku v oblasti demokratických reforem a reforem právního státu. Udělení statusu kandidáta na členství Ukrajiny v EU v červnu 2022 dále urychlilo reformní úsilí,“ píše se v hodnotící zprávě Evropské komise.

Ukrainians are deeply reforming their country and preparing for accession,
even as they are fighting an existential war.

Today the Commission recommends that the Council opens accession negotiations with Ukraine. pic.twitter.com/XNuyZigoZu

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) November 8, 2023

EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země čtyři měsíce po ruské invazi. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ty zatím Kyjev všechny nesplnil, musí tedy i nadále pokračovat v reformách, vyplývá z hodnotící zprávy. Další hodnocení reforem by podle von der Leyenové mělo přijít v březnu 2024.

Ukrajinští představitelé v posledních dnech dávali najevo své přesvědčení, že z Bruselu přijdou dobré zprávy. Na reformách podle svých slov intenzivně pracovali, což při své poslední návštěvě v Kyjevě o uplynulém víkendu ocenila i von der Leyenová.“Bojujete nejen za svou svobodu, svou demokracii a svou budoucnost, ale také za naši,“ řekla šéfka unijní exekutivy v ukrajinském parlamentu. „Bojujete za Evropu. To je něco, co si bolestně uvědomujeme,“ dodala tehdy.

Zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou ještě letos podporuje také Česko. „Když jsem byl v Kyjevě na neformální radě ministrů zahraničí, tak nám ukrajinský premiér Denys Šmyhal deklaroval, že jsou připraveni proměnit Ukrajinu během jednoho roku, že dokážou změnit 5000 zákonů tak, aby byla Ukrajina připravena na vstup,“ podotkl k tomu v nedávném rozhovoru s ČTK šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Podle expertů je z dění posledních týdnů a měsíců jasné jedno: předchozí únava z rozšíření je u konce a o zvýšení počtu členů EU hovoří už i státy, které to dříve nepodporovaly. Podle Engjellushe Morinaové z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) je změna v postojích „reakcí na novou geopolitickou realitu“. „Udělení statusu kandidátské země Ukrajině a Moldavsku v červnu 2022 bylo zlomovým bodem. Je zajímavé, že lídři unijních zemí, které v minulosti projevovaly jen malé nadšení pro rozšíření, zcela změnili tón,“ dodala. Jak by ale mělo rozšíření proběhnout a jak moc a kdy je kvůli tomu třeba reformovat Evropskou unii, v tom se postoje členských zemí liší.

Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo zároveň s ním přišla i reforma samotné unie. Podobný názor zastává i Belgie, která bude od ledna 2024 Evropské unii předsedat. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě. Ursula von der Leyenová v posledních dnech pokrok jednotlivých zemí na cestě do EU ocenila, nicméně znovu zdůraznila, že neexistuje žádný kalendář pro vstup a že proces přistoupení musí být založený na zásluhách.

EK doporučila zahájit přístupová jednání s Bosnou, ta ale musí splnit kritéria

Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou. Podle von der Leyenové však musí balkánská země nejprve vyhovět nutným kritériím členství. Návrh musí jednomyslně schválit členské země, jejichž lídři o něm budou jednat na prosincovém summitu. Pro mnohé diplomaty je krok komise překvapivý, protože z Bosny v poslední době nepřicházely zprávy o posunu v plnění potřebných podmínek Evropské unie.

Podle von der Leyenové jsou však v Bosně vidět pokroky v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz či terorismu. Některé momenty, zvláště některé kroky bosenských Srbů však na druhé straně vzbuzují obavy, řekla šéfka unijní exekutivy.

„S obavami jsme zaznamenali množství neústavních zákonů přijatých představiteli Republiky Srbské,“ uvedla von der Leyenová. Nové zákony schválené bosenskosrbským parlamentem podle kritiků omezují svobodu slova a občanskou společnost. Představitelé bosenských Srbů také otevřeně prosazují odtržení od Bosny.

Země o členství v EU požádala v roce 2016 a kandidátský status získala loni v prosinci. V posledních měsících se o ní v souvislosti s pokroky ve vyjednáváních příliš nehovořilo, protože žádné posuny nenastaly.

„Udělili jsme Bosně kandidátský status za předpokladu, že to podpoří reformy. Od té doby jsme byli svědkem jen zhoršování právního státu a politické situace. Jak můžeme nyní rozhodnout o zahájení rozhovorů a stále očekávat, že ostatní kandidátské země budou svědomitě provádět své reformy?“ citoval bruselský web Politico jednoho z pobouřených diplomatů.

EK navrhla přístupová jednání s Moldavskem, Gruzie má mít status kandidáta

Evropská komise navrhla zahájit přístupová jednání s Moldavskem, Gruzii pak doporučila udělit status kandidátské země na členství v EU. Oba státy nicméně musí ještě splnit určité podmínky a reformy.

V případě Moldavska jde například o pokrok v boji s korupcí, plyne z materiálů komise. Gruzie by pak měla potlačit dezinformace a politickou polarizaci a rovněž zajistit uspořádání svobodných a spravedlivých voleb v roce 2024.

Moldavsko podalo přihlášku do unie společně s Ukrajinou a Gruzií krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Následně na summitu v červnu 2022 unijní lídři schválili udělení kandidátského statusu jak Ukrajině, tak právě Moldavsku.

Gruzie tehdy dostala jen příslib, že k tomu dojde, nicméně že musí pracovat na vnitřních reformách. EU dala Tbilisi 12 podmínek, které kavkazská země musí splnit, aby tento postavení získala. Jednalo se především o vnitřní reformy, nezávislost soudnictví a boj proti korupci.

EK ocenila reformy balkánských zemí

Komise ve své hodnotící zprávě ocenila reformy, které za uplynulý rok podnikly balkánské země usilující o členství v EU. Na řadě z nich je ale i nadále potřeba pracovat, doplnila EK ve své tiskové zprávě. O členství v nynější sedmadvacítce se kromě Bosny a Hercegoviny uchází ještě Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Kosovo.

Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, EK dnes doporučila zahájení přístupových rozhovorů. Černá Hora byla dosud ve vyjednáváních nejdál, kvůli nestabilní politické situaci se tam však „pokrok v reformách do značné míry zastavil,“ uvedla Evropská komise. Nyní v souvislosti s novým parlamentem a novou vládou EK očekává, že reformní úsilí bude opět postupovat. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028.

„Srbsko pokračovalo v provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU, včetně reforem v oblasti právního státu,“ uvedla na adresu Bělehradu Evropská komise. Budou ale zapotřebí další změny a rovněž je potřeba, aby se „Srbsko sladilo se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně restriktivních opatření k Rusku“, dodala EK. Srbsko se totiž zatím nepřipojilo k sankcím, které proti Moskvě kvůli invazi na Ukrajině vyhlásila Evropská unie. Rovněž je potřeba, aby země normalizovala své vztahy se svou bývalou provincií, Kosovem.

Černá Hora žádost o členství v EU podala v roce 2008, dva roky poté, co se odtržením od Srbska stala nezávislým státem. Přístupová jednání zahájila v roce 2012. Nejmocnější a největší země v regionu, Srbsko, oficiálně požádala o členství v EU v roce 2009 a v březnu 2012 získala kandidátský status. V lednu 2014 pak Bělehrad zahájil přístupové rozhovory. 

Lídři Ukrajiny a Moldavska uvítali doporučení EK o startu přístupových diskusí

Představitelé Ukrajiny a Moldavska uvítali dnešní doporučení Evropské komise zahájit s těmito zeměmi přístupové rozhovory. Uvedené státy nicméně musí ještě splnit určité podmínky a reformy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur uvítal doporučení EK, tamní premiér Denys Šmyhal přislíbil, že z Ukrajiny jeho vláda udělá „rovnoprávného“ a „silného“ člena Evropské unie. Také zástupci Gruzie jsou potěšeni z toho, že komise navrhla zemi udělit status kandidáta na členství.

„Jde o silný a historický krok, který připravuje cestu k silnější Evropské unii s Ukrajinou jako jejím členem,“ uvedl Zelenskyj, podle kterého si Ukrajinci zaslouží být členem unie. Ukrajina pokračuje v reformách a těší se na rozhodnutí prosincového summitu EU, dodal. Právě na vrcholné schůzce v prosinci musí stávající členské státy dnešní doporučení unijní exekutivy jednomyslně potvrdit.

I welcome today’s recommendation by the European Commission to open EU accession negotiations with Ukraine.

This is a strong and historic step that paves the way to a stronger EU with Ukraine as its member.

I thank the EU and personally @vonderleyen for supporting Ukraine on… pic.twitter.com/7py1imxCRT

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 8, 2023

„Je to výsledek obrovského množství práce, kterou odvedla válčící země,“ uvedla o doporučení EK místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová a přislíbila, že další kroky budou následovat.

‼️EU Commission recommends opening membership talks with Ukraine.

It’s the result of a huge amount of work done by the country in war.

More comments and reflections, including on the next steps, soon.

— Olga Stefanishyna (@StefanishynaO) November 8, 2023

„Moldavsko je pevně na cestě ke členství v EU a budeme nadále neúnavně pracovat na dosažení tohoto cíle,“ zareagovala v sociální síti X moldavská prezidentka Maia Sanduová. Hodnotící zprávu EK doporučující zahájit přístupová jednání s Kišiněvem označila za důležitý mezník.

An important milestone for Moldova. @EU_Commission recommends the initiation of Moldova's EU accession talks, recognising our commitment to democracy and development.

Moldova is firmly on the path for EU membership and we will continue working relentlessly towards this goal.

— Maia Sandu (@sandumaiamd) November 8, 2023

Potěšení nad návrhem EK udělit Gruzii postavení kandidáta na členství v EU dala najevo také gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která vzápětí poblahopřála svým protějškům v čele Ukrajiny a Moldavska. „Raduji se s obyvateli Gruzie a vítám kladné doporučení EK. Jako prezidentka budu více než kdy jindy hrát svou roli proevropského lídra, abych usnadnila a prosadila stále potřebné reformy,“ přislíbila Zurabišviliová.

I rejoice with the people of Georgia and welcome the positive recommendation of the EU Commission to grant the Candidate status. As President, I will continue more than ever to play my role as a pro European leader to facilitate and push the still needed reforms.

— Salome Zourabichvili (@Zourabichvili_S) November 8, 2023