Hlasování předcházela bouřlivá rozprava. Stoupenci normy v ní zdůrazňovali její očekávaný přínos pro zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, zatímco odpůrci sahali i po vizi zničujících dopadů na automobilový průmysl, evropskou prosperitu a peněženky obyčejných lidí.

„Zastavme šílenství!“ prohlásil o „zákazu spalovacích motorů“ Jens Gieseke, německý křesťanský demokrat z poslaneckého klubu evropských lidovců. Varoval, že na výrobě spalovacích motorů jen v Německu závisí 600 000 pracovních míst, která se ocitnou v ohrožení.

„Klimatický balíček je spravedlivý. Od roku 2035 bude možné prodávat pouze auta s nulovými emisemi. Bude to dobré i pro trh,“ uvedla jménem evropských socialistů Sara Cerdasová z Portugalska. Dodala, že je důležité investovat do nových čistých technologií. Argumentovala i vlivem emisí na úmrtnost, přičemž právě doprava odpovídá za čtvrtinu emisí v Evropě. „Vytvoříme příklad pro celý svět,“ prohlásila.

„Již nyní jsou provozní náklady elektromobilů nižší než u aut se spalovacím motorem,“ upozornil předkladatel, nizozemský europoslanec Jan Huitema. Věří, že i ceny elektromobilů budou dál klesat a tyto vozy se stanou dostupnými.

„Automobilky si už vybraly,“ poukázal na rostoucí podíl elektrických vozidel ve výrobě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá i za klimatickou politiku EU. „Podívejte se, co dělají naši konkurenti. Čína vyrábí stále více dostupných, kvalitních aut. Musíme být konkurenceschopní,“ zdůraznil. Automobilový průmysl i po své přeměně bude potřebovat lidi, ale s jinými dovednostmi, upozornil.

„Máme revoluční dohodu, která usmiřuje auta a klima,“ nadšeně prohlásila francouzská europoslankyně ze strany Zelených Karima Delliová. Připustila nicméně, že „elektrický teréňák za 40 000 eur (asi 950 000 Kč) není nic ekologického“.

„Toto je správná cesta, na které EU bude vést, místo aby zaostávala. Chceme-li vést, musíme stanovit jasná pravidla,“ zdůraznil jménem klubu Zelených Bas Eickhout z Nizozemska. Podle něj i kamiony by měly být stoprocentně čisté, a to do roku 2040.

Zcela opačné stanovisko přednesla Sylvia Limmerová (Alternativa pro Německo), která upozornila na emise z uhelných elektráren a z výroby baterií, provázející „čistá“ auta. „Chcete hlasovat s těmi, kdo ničí náš blahobyt, anebo pro občany?“ apelovala na kolegy.

„Česká vláda sama sobě zabila průmysl, který tvoří deset procent hrubého domácího produktu České republiky,“ tvrdila Kateřina Konečná (KSČM) o roli českého předsednictví při uzavření prosincové dohody o nové normě. Jménem Levice v Evropském parlamentu také apelovala na další členy EP, aby zvážili, jak budou hlasovat. „Lidé a ekonomika jsou na tom už dost zle a tohle by mohlo být fatální,“ řekla.

„Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti (návrhu) v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu,“ zdůraznil rizika normy i další český europoslanec, Alexandr Vondra (ODS) z řad Evropských konzervativců a reformistů. Po vystoupení se dočkal dotazu od socialistky Cerdasové, zda legislativní návrh vůbec četl. Vondra v odpovědi zdůraznil, že norma by měla být technologicky neutrální.

Za šanci pro další zdokonalení spalovacích motorů se v debatě přimlouvali i europoslanci ze Slovenska, kde je také silný automobilový průmysl. „Naším cílem je dekarbonizovat Evropu, a ne ji zbavit průmyslu,“ řekl Ivan Štefanec z řad evropských lidovců.

Dohodu, vyjednanou v závěru českého předsednictví na konci loňského roku, má ještě formálně schválit Rada EU, zastupující členské státy EU.

Luděk Niedermayer (TOP 09) z klubu evropských lidovců označil výsledek hlasování za důkaz, že české předsednictví vyjednalo dobrou dohodu, která získala většinu jak mezi členskými státy, tak v EP. Kdyby neprošla, automobilový průmysl by nevěděl, jaká pravidla budou platit, a to by bylo „devastující“, zdůraznil.

Automobilky se s úplným zákazem spalovacích motorů smířily, vadí jim Euro 7

Tuzemští výrobci aut i jejich dodavatelé se s úplným zákazem prodeje vozů se spalovacími motory již smířili. Jako hlavní problém v současnosti však vidí navrhovanou emisní normu Euro 7/VII, která podle nich může nastavený proces elektrifikace vozidel zásadním způsobem zkomplikovat. Mohlo by jít například o předčasné vyřazování vozů zejména nižších kategorií z trhu nebo přesměrování omezených zdrojů na vývoj a výzkum. Uvedlo to dnes Sdružení automobilového průmyslu v reakci zaslané ČTK.

„Formálně je potvrzen zákaz prodejů osobních vozidel na tradiční paliva k roku 2035, a tudíž poměrně svižné zavádění bateriových, eventuálně vodíkových vozidel. Jakkoli návrh obsahuje tzv. klauzuli, podle které by Evropská komise měla v roce 2026 vyhodnotit, jak se nařízení daří, či nedaří plnit, odklon od stanovených cílů se neočekává. Fakticky by ani nebyl žádoucí, neboť výrobci vozidel i celý dodavatelský řetězec byli již nuceni realizovat obrovské investice do nového produktového portfolia, které již dnes přivádějí na trh tak, aby nastavené cíle mohli stihnout,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Například automobilka Toyota se na faktický zákaz prodeje aut se spalovacím motorem podle ředitele českého zastoupení Martina Pelešky připravuje vývojem vozů na elektrický i vodíkový pohon, včetně bezemisní varianty spalovacího vodíkového motoru.

„Jsme zastáncem přístupu, že nepřítelem jsou emise, nikoliv technologie. I proto odmítáme vsadit pouze na jeden směr. Za poněkud nesystémový krok považujeme normu Euro 7, jejíž přesné parametry jsou sice známy, ale například není dostupná metodologie měření, a to i přesto, že má vejít v platnost již za dva roky. Navíc její finální verze není stále ještě schválena. Přitom vývojový cyklus nových modelů je tři až pět let. Euro 7 prodraží vozy pro koncové spotřebitele řádově o desítky tisíc korun, přitom ekologický efekt je přinejmenším sporný. Řada lidí si totiž bude v důsledku zdražování nových vozů držet stará auta. V Česku už tak starý vozový park může nakonec zestárnout ještě víc,“ uvedl Peleška.

Pro autoservisy bude zákaz aut se spalovacími motory výzva. „Na jedné straně postupně ubude záručních oprav zánovních benzinových a dieselových vozů, na straně druhé zřejmě přibude práce na starších autech, které se majitelé budou snažit udržet v chodu. Nástup elektromobility si vyžádá novou odbornost servisů, práce však bude méně, protože tyto vozy obsahují méně poruchových dílů,“ podotkl ředitel on-line vyhledávače autoservisů Getfix Stanislav Toman.

EK chce v roce 2030 čisté městské autobusy a zásadní omezení emisí z kamionů

Nové těžké nákladní vozy vyráběné v Evropské unii by měly od roku 2030 postupně omezovat emise oxidu uhličitého a v roce 2040 je snížit o 90 procent proti roku 2019. Všechny nové městské autobusy by zároveň měly od roku 2030 být zcela bezemisní. Počítá s tím návrh, s nímž dnes v rámci takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) přišla Evropská komise. Aby pravidla začala platit, musí je schválit členské státy a Evropský parlament.

Nákladní a autobusová doprava podle komise produkuje šest procent všech emisí skleníkových plynů v EU a více než čtvrtinu emisí připadajících na silniční dopravu. Brusel proto chce v rámci své zelené strategie vedle osobních aut ekologicky čistší provoz také u těžších vozů.

„K dosažení našich klimatických a bezemisních cílů musí aktivně přispět všechny sektory dopravy. Naše klimatická norma s tím počítá, naše města to chtějí a naši výrobci se na to připravují,“ prohlásil dnes místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans.

Všechny nově vyrobené nákladní vozy nad 3,5 tuny a dálkové autobusy by podle představ komise měly od roku 2030 omezit emise CO2 o 45 procent proti roku 2019. O pět let později se má požadavek zvýšit na 65 procent a v roce 2040 na 90 procent.