Na změně se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu. Systém obchodování s povolenkami se nyní bude vztahovat i na vytápění a na silniční dopravu, neunikne mu ale ani námořní doprava. Unie zároveň zrychlí tempo, jakým firmy z různých odvětví - od výroby elektřiny až po ocelárny - budou muset snižovat škodlivé emise. Ekonomické dopady přechodu na čistší energetiku má spotřebitelům pomoci mírnit nově zřízený klimatický fond.

Hluboké reformy tvoří plán EU na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2030 minimálně o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Do roku 2050 chce EU dosáhnout uhlíkové neutrality, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.

„Je to zatím největší zákon na ochranu klimatu v Evropě, podle některých i ve světě,“ řekl novinářům na ránem vyjednavač Evropského parlamentu Peter Liese. „Ovzduší tím získá mnoho, ušetří se velký objem CO2, a to za nejnižší možnou cenu,“ dodal podle agentury Bloomberg. Vyjednávání trvalo zhruba 29 hodin.

Pokud firmy vypouštějí CO2, musejí si teď kupovat povolenky, což je má motivovat k tomu, aby vypouštěly méně škodlivin. Do roku 2034 se nyní postupně zruší bezplatné certifikáty.

Dopady na spotřebitele, jako je například růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat klimatický sociální fond, pro který se počítá s 86 miliardami eur (téměř 2,1 bilionu Kč). Má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov.

Projekty jsou jádrem balíčku „Fit for 55“, který Evropská komise představila v létě 2021. Dohodu ještě musí oficiálně potvrdit Evropský parlament a členské státy, což se ale považuje už jen za formalitu.

Ceny emisních povolenek v očekávání přísnějších pravidel už letos vystoupily na rekordních 99,22 eura za tunu. V pátek se cena termínových kontraktů na povolenky v Amsterodamu pohybovala těsně nad 83 eury za tunu, což je více než pětinásobek ve srovnání s cenou před pěti lety.