V letech 2007 až 2015 přišlo z Bruselu do Moldavska přes 782 milionů eur (bezmála 22 miliard korun). Nejméně polovinu z této částky podle Dodona rozkradli zkorumpovaní členové údajně proevropských vlád. "Jako šéf socialistů jsem na to Brusel několikrát upozorňoval, ale odpovědní eurokomisaři se o to nestarali," řekl prezident německému deníku Die Welt.

Platby ze Západu se podle něj měly mnohem výrazněji navázat na nějaké konkrétní podmínky. Nyní je bude třeba udělat všechno pro to, aby se finanční pomoc z EU dostala skutečně do rukou moldavským občanům a využila se pro potřebné reformy.

"Jak mají obyčejní Němci žijící v jednoduchých bytech chápat, že peníze z jejich daní tekly do Moldavska, kde si za ně zkorumpovaní politici kupovali zámky v Německu?" rozčiluje se 42letý politik, který je prezidentem od loňského prosince. Předtím byl pět let předsedou socialistů (PSRM).

K Moldavanům se evropské peníze podle něj vůbec nedostaly a jediný hmatatelný výsledek pro ně byl, že od dubna 2014 mohli 90 dnů pobývat v zemích EU bez víza. V důsledku této nezodpovědné politiky klesla mezi obyvatelstvem podpora Evropské unii na 38 procent, zatímco v roce 2007 to bylo ještě 70 procent.

Rozkradli, co se dalo, kritizuje prezident proevropské vlády

Na asociační dohodu platnou od loňského července Dodon nahlíží velmi kriticky a chce ji přehodnotit, případně zrušit. Je také pro přistoupení k Eurasijské unii (EEU), v níž dominuje Moskva, a je přesvědčen o tom, že by z toho země dlouhodobě profitovala. Jako prezident o tom ale nemůže rozhodnout – to se musí stát buď v referendu, které prosazuje, nebo o tom musí po volbách v příštím roce rozhodnout parlament. "Nejsme proti EU, máme společné hranice, ale nemůžete budovat vztah na protiruské rétorice," hlásí Dodon.

V této fázi navrhuje podepsat s EEU memorandum o spolupráci. Jeho cílem je vyjmout ovoce a zeleninu z dohody o obchodu se Západem. Pak by mohli moldavští zemědělci opět vyvážet do Ruska, což nyní nejde. Poté, co Kišiněv podepsal s EU asociační dohodu, uvalilo Rusko obchodní embargo na moldavské víno a ovoce a zeleninu.

Východní partnerství, jehož cílem je od roku 2009 těsnější spolupráce EU se šesti státy východní Evropy a Kavkazu (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán), už podle Dodona nefunguje.  "Chceme spolupracovat s Východem i Západem," říká. "V posledních sedmi letech jsme se zaměřili jen na Západ. To byla velká chyba. Potřebujeme strategické partnerství s Ruskem."

Prezidentův postoj je v rozporu s vládní politikou

Mimo svou vlast dnes podle odhadů žije každý pátý Moldavan. Nejchudší evropská země před pěti lety prošla vleklou politickou krizí. Tamní ekonomika je závislá hlavně na zemědělství, nevelká průmyslová produkce je soustředěna v Podněstří. Úzký pás země při východním břehu řeky Dněstr s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem se ale vymkl kontrole Kišiněva po krátké válce za nezávislost po rozpadu Sovětského svazu v roce 1992. Samostatnost Podněstří žádný stát světa neuznal a snahy o vyřešení jeho sporu s Moldavskem byly zatím marné.

Proruský politik Dodon loni v listopadu porazil ve druhém kole prezidentských voleb prozápadní protikandidátku Maiu Sanduovou. Hned po vítězství řekl, že chce úzce hospodářsky spolupracovat s Ruskem a vyhlásit referendum o zrušení asociační smlouvy s Evropskou unií.

Odhodlání nasměrovat svou zemi zpět k Rusku potvrdil v lednu během návštěvy v Moskvě –  šlo o první cestu šéfa moldavského státu do Ruska po devítileté pauze. Putin dal najevo, že si od nástupu Dodona slibuje i návrat Kišiněva do náruče Moskvy.

Dodonův příklon k Rusku a odklon od EU je ovšem v rozporu s postojem současné moldavské vlády. Moldavský premiér Pavel Filip označil Dodonovy výroky za čistě politickou rétoriku a dodal, že jeho proevropský kabinet nepřistoupí na žádné zásahy prezidenta do věcí, které jsou mimo jeho pravomoc – konkrétně pokud jde o případné zrušení asociační dohody.