Ekonomika

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v dnešním mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila Poslanecká sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Novinka v zákoně reaguje na růst cen energií z poslední doby.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to dnes spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. 

Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Řekl to místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává plyn do EU zejména podmořským plynovodem Nord Stream 1, ten je ale od konce srpna mimo provoz.

Proti dotační politice vlády a Evropské unie dnes v Česku protestovala část zemědělců. Žádali přehodnocení unijních cílů v zemědělství a kritizovali přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se konal během neformálního setkání unijních ministrů zemědělství a rybolovu v Praze.

Po pondělním stanovení maximálních cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, živnostníky a další maloodběratele dnes vláda schválila podporu pro velké firmy. Velkoodběratelé elektřiny a plynu si budou moci rozdělit 30 miliard korun, peníze mohou čerpat od listopadu, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). O nastavení daně z neočekávaných zisků, která má dolehnout na velké energetické a petrolejářské podniky i banky, vláda nerozhodla. Čeká na výsledky jednání na evropské úrovni. Kabinet ale schválil prodloužení snížení spotřební daně z nafty do konce roku 2023.

Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o „změnu paradigmatu“, nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy, řekla dnes v projevu v Evropském parlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové „banky“, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. Kromě rozvoje udržitelné energetiky zdůrazňovala také digitální transformaci ekonomiky a význam surovin, jako je litium. Také znovu hovořila o potřebě rozsáhlé reformy trhu s elektřinou a chce, aby členské země povinně omezily její spotřebu v nejvytíženějších hodinách o pět procent.