Ekonomika

Snaha zavést cenový strop na zemní plyn z Ruska povede k zastavení dodávek této suroviny. Řekl to dnes generální ředitel ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller. Vyjádřil se tak v podobném duchu jako prezident Vladimir Putin, který na toto riziko upozornil už dříve. Zavedení stropu na ruskou ropu a plyn prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7.

Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna, zdraží od listopadu teplo pro své odběratele o 888 korun na gigajoule (GJ), tedy na 1672 korun za GJ včetně DPH. Průměrná domácnost se spotřebou tepla 20 GJ zaplatí měsíčně asi o 1500 korun víc.

Toaletní papír je dalším zbožím, které čelí vyšším nákladům v souvislosti s dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Zákaz vývozu ruské břízy, jejíž dřevo se skládá z krátkých vláken, díky kterým jsou hygienické výrobky měkčí, vyvolal boj o buničinu, hlavní složku při výrobě toaletního papíru. Dopad rozhodnutí je už znát po celém světě, a to v podobě tenčích a dražších rolí papíru, píše agentura Bloomberg.

Ruská plynárenská společnost Gazprom potvrdila závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný. Po setkání s ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem to uvedl maďarský ministr zahraničích věcí a obchodu Péter Szijjártó. Maďarsko tak podle něj nebude muset omezovat spotřebu plynu.

Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin s tím, že míč je nyní na straně Evropské unie.

Polský provozovatel ropovodů PERN v úterý večer zjistil únik ropy v jednom potrubí ropovodu Družba, kterým se přepravuje surovina z Ruska do Německa. Příčiny úniku v místě, které je zhruba 70 kilometrů od města Plock ve středním Polsku, nebyly bezprostředně známy. Podle médií zatím nic nenasvědčuje tomu, že jde o sabotáž. Jižní větev ropovodu, která přivádí ropu i do České republiky, je v pořádku.

Prominentům bývalého komunistického režimu by se mohly od roku 2024 snížit starobní penze. Klesnout by mohly o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci či službě. Týkalo by se to asi 3000 lidí. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna. Odpovídat by měla 41 procentům průměrné mzdy v Česku, konkrétní navrhovanou částku ale Jurečka neupřesnil. Podle dosavadních údajů a propočtu ČTK by přidání mohlo činit kolem 350 korun.