E-Stonsko udává tempo virtuální globalizace

- Magazín autor: František Strnad

Estonsko prošlo digitální revolucí rychleji než kterákoli země na světě. Nejen, že administrativa celé země je plně elektronická, k mání je i virtuální občanství. Malá pobaltská země se tak otevírá celému světu. Zároveň je průkopníkem veřejných online služeb, které mohou do budoucna využívat příslušníci jiných národností. Ocitáme se na prahu skutečné virtuální reality.

Virtuální globalizace není otázkou budoucnosti, zažíváme ji už nyní. Ilustrační snímek

Virtuální globalizace není otázkou budoucnosti, zažíváme ji už nyní. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Estonská vláda loni v prosinci přijala legislativu, která umožňuje občanům jiných zemí stát se estonským e-rezidentem. Takzvané virtuální občanství cizincům umožňuje přístup ke špičkovým vládním online službám. A nejen to.

Díky e-občanství může například Japonec založit estonskou firmu podnikající v Portugalsku, kterou bude řídit z Dubaje. Jako bonus bude smlouvy v rámci celé Evropské unie podepisovat elektronicky a v případě, že profity z podnikání nepřekročí hranice Estonska, na daních neodvede ani euro. Není tedy divu, že do testovací fáze tohoto programu se během prvních týdnů přihlásilo 13 tisíc uživatelů. Průkazy e-občanství obdržely už stovky z nich.

Estonská vláda program spustila, aby přilákala zahraniční podnikatele. Revoluční krok Talinu má ale zároveň vytvořit kompletně nový trh, který promění globální ekonomiku a veřejné služby.

Vlády mohou stejně jako nadnárodní společnosti do budoucna ignorovat fyzické hranice svých zemí a služby a příležitosti nabízet komukoli. Z veřejných služeb se tak stává virtuální byznys a to při relativně nízkých nákladech, rizicích a potenciálně velkých příjmech. Pro menší země jako Estonsko ale i Česko je to nebývale lukrativní příležitost.

Vítejte v E-Stonsku

Estonsko je malá pobaltská země s 1,3 miliony obyvatel. Její velikost ani hrubý domácí produkt ve výši 27,5 miliardy dolarů (asi 690 miliard korun) ji mezi světové velmoci neřadí. Estonci po dobu studené války plně spadali do sféry vlivu Sovětského svazu. Samostatnost získali až v roce 1991.

Sovětské pětiletky a neudržitelný model ekonomického plánování zemi zanechal takřka v ruinách. Nejvíc utrpěla estonská infrastruktura a administrativní správa země. Estonsko na počátku devadesátých let nutně potřebovalo správní reformu. "Nedostatek lidských zdrojů jsme nahradili automatizací, " vysvětlil estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.

Dnes je Estonsko technologickým tahounem s největším počtem start-up byznysů na osobu. Hi-tech sektor tvoří 15 procent hrubého domácího produktu země. Přístup k internetu tamní vláda označila za lidské právo a téměř celá země je pokryta nejrychlejším Wi-Fi signálem na světě – zdarma. Hlavní město Talin ve svých veřejných školách nařídilo povinnou výuku programování už od první třídy. Estonský bankovní systém je kompletně online. Elektronicky lze pořídit jak léky, tak párek v rohlíku na ulici.

Největším futuristickým výdobytkem je ale samospráva země. Tamní vláda v roce 2000 postavila elektronické podpisy na roveň fyzických. V praxi to znamená, že veškerá administrativa na všech úrovních je odbavována elektronicky. Daňové přiznání online vyplňuje 95 procent Estonců v reálném čase, přičemž celý proces zabere pět minut.

Program e-občanství tento vysoce efektivní systém v podstatě přenáší na příslušníky jiných národností. Přihlášení se do programu vyžaduje krátkou návštěvu v zemi, při které si úřady ověří a zaevidují žadatelovy formální a biometrické údaje. Brzy to zvládnou zastupitelské ambasády v jiných zemích, takže v budoucnu odpadne i tato obtíž. Země předpokládá, že v nadcházejícím desetiletí jí přibude deset milionů e-občanů, kteří jen na registračních poplatcích přinesou zemi 565 milionů dolarů (asi 14 miliard korun).

Svět online

Estonský podnikatelský model se kybernetickým provedením vymyká čemukoli na světě. Koncept nabídky veřejných služeb občanům cizích zemí ale není ničím nový. Vlády se dlouhodobě snaží nastavit systém služeb tak, aby z něj mohlo těžit co největší množství lidí – samozřejmě se ziskem.

Nejznámější příkladem jsou takzvané daňové ráje, které podnikatele lákají na finanční odvody a malou byrokracii. Lichtenštejnsko, které v této oblasti platí za evropského šampiona, tak do země přitáhlo 75 tisíc firem, které dnes tvoří 30 procent celkových výnosů malého knížectví. Obdobně postupuje například Švýcarsko.   

Některé vlády nabízejí cizincům i fyzickou ochranu. Například v Libérii, Panamě či na Marshallových ostrovech lze za poplatek bezpečně kotvit a to při velice výhodných daňových a administrativních podmínkách. Na prodej jsou dnes i pasy.

Malta a Bulharsko prodávají občanství bez jakýchkoli omezení. Jiné země si konkurují teritoriálně. Norská pošta začala své služby nabízet občanům sousedního Švédska. Švédská pošta v návaznosti uzavřela obdobnou dohodu s Dánskem. Internet umožňuje veřejné služby zprostředkovávat mezi dvěma či více stranami kdekoli na planetě.

Vzdělání je klasické odvětví, který může z online veřejného sektoru těžit. Internetové semináře jsou na univerzitách běžné. Základní a středoškolské vzdělávání také pomalu začíná nabírat online směr. Další potenciální trh online služeb je zdravotní a penzijní pojištění.

Cena obdobných programů klesá s větším počtem zapojených účastníků. Vládní programy mohou těžit z přílivu klientů ze zemí po celém světě. Spíše než občanství je klíčová spoluúčast klientů a míra jejich příspěvků do systému. Pojistné mechanismy na této bázi fungující fungují už v zemích Evropské unie nebo Karibiku. Švédsko a Dánsko nabízejí své štědré sociální služby i občanům jiných zemí.

Virtuální globalizace

Rostoucí míra mimo-teritoriálních virtuálních služeb přináší zásadní otázku: kam až může virtualizace vést? Estonsko i zde platí za průkopníka a instruktivní příklad. Plně elektrizovaná estonská správa začíná přecházet na online systém fungující na cloudové bázi. 

V praxi to znamená, že služby poskytované státem budou skrze zastupitelské ambasády a úřady jejím občanům skrze ambasády k dispozici online prakticky kdekoli na světě. Zvyšuje se tak ale nebezpečí hackerských útoků a krádeží osobních dat klientů. Ruským hackerům se v roce 2007 takto podařilo paralyzovat některé estonské vládní agentury na celé týdny.

Společně s virtuální globalizací veřejných služeb se nadále prohlubuje spojení veřejného a soukromého sektoru, které ke své efektivitě a ziskovosti potřebují klienty, o které svedou nelítostný konkurenční boj.

Doba, kdy vám důchody povede Dánsko a zdravotní pojištění Francie je na dosah. Daně přitom můžete odvádět třeba v Lichtenštejnsku. Virtuální realita je za rohem. Skoro se chce říct, za e-rohem.

Tagy: Evropská unie Estonsko globalizace bezpečnost na internetu virtuální realita média a internet obchod a služby

Zdroje: Vlastní,Foreign Affairs