V obsáhlém projevu šéf EK přišel fakticky s "šestým scénářem" budoucnosti integrace poté, co komise na jaře k diskusi nabídla pět scénářů budoucí podoby bloku. "Začali jsme opravovat střechu. Ale práci musíme dokončit teď, dokud stále svítí slunce," podotkl Juncker. Je tak nyní potřeba "vyplout z přístavu a chytit vítr do plachet".

Juncker se vrátil i k problému dvojí kvality potravin, na který v Bruselu opakovaně upozorňují zejména Češi a Slováci. Tato praxe není v EU přípustná, prohlásil Juncker.

To vzápětí ocenili čeští europoslanci i český premiér Bohuslav Sobotka. "Jsem rád, že Juncker ve své zprávě o stavu unie podpořil soudržnost východních a západních členských států a také konvergenci uvnitř EU," napsal předseda vlády ČR na twitteru.

Čeští europoslanci ale kritizovali Junckerův návrh na jednotné evropské kandidátky při volbách do europarlamentu. "Myšlenka, že občané budou volit jakési evropské politické strany a tím vznikne jakási nadnárodní demokracie, je zcela scestná a nebezpečná. Vznikne naopak moc, která bude zcela odtržená od voličů," uvedl europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).

V EU podle Junckera také nesmějí existovat ani občané a zaměstnanci druhé kategorie.

"Pracovníci by za stejnou práci na stejném místě měli dostávat stejný plat," prohlásil předseda EK. Diskuse o tomto tématu, v podobě debat o změnách směrnice o vysílání pracovníků, je další oblastí, kde se štěpí pohled zemí východu a západu EU. Juncker dal nyní najevo, že reforma bude pokračovat. Podle něj je třeba, aby unijní pravidla o pracovní mobilitě byla spravedlivá, efektivní a jednoduchá. Šéf EK se vyslovil pro zřízení evropského orgánu pro dohled nad pracovním trhem.

Juncker se vyjádřil i k palčivému problému, kterým je migrační krize. Evropská komise podle něj přijde do konce měsíce s návrhy, jak posílit vracení těch, kdo nemají v EU právo na azyl. Zároveň zdůraznil, že Evropa není a nestane se pevností, zůstane naopak kontinentem solidarity, kde najdou útočiště ti, kdo ho skutečně potřebují. Ti, kdo na azyl nárok nemají, se podle šéfa EK naopak musejí vrátit do svých zemí.

Rumunsko a Bulharsko jako součást schengenu 

Šéf unijní exekutivy navrhl zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru volného pohybu. Pomohlo by to podle něj zlepšení ochrany vnější hranice. EU podle něj bude mít v budoucnu více členských zemí než nyní. "Chceme-li více stability v našem sousedství, musíme pro západní Balkán udržet věrohodnou perspektivu rozšíření," řekl.

Turecko se podle Junckera nicméně v dohledné době členem unie nestane. Prioritou pro vstup do EU je totiž právní stát, řekl Juncker. Dodal, že Ankara se už dlouho vzdaluje Evropě, a to mílovými kroky.

Juncker také navrhl posílení evropského obchodu. Chce zahájit transparentní jednání o nových obchodních smlouvách s Austrálií a Novým Zélandem tak, aby mohly být dokončeny v roce 2019.

K reformě eurozóny řekl, že v budoucnu by se měl jeden ze členů EK stát ministrem financí či hospodářství skupiny zemí platících eurem. Odmítl ale zároveň představu samostatného rozpočtu pro státy platící společnou unijní měnou. Navrhl také vznik nástroje, který by technicky a finančně pomáhal státům unie s přijetím eura.

Podle Junckera by se funkce předsedy EK a předsedy Evropské rady, který řídí unijní summity, mohly v budoucnu spojit. "Evropa by byla snáze pochopitelná, kdyby loď řídil jeden kapitán," prohlásil.