Rada, kterou tvoří trojice ekonomů Mojmír Hampl, Petr Musil a Jan Pavel, v něm píše, že pro stabilizaci financí je nezbytné změnit podobu valorizací penzí, postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu a změnit parametry vyměřování důchodu.

„Při snížené mimořádné valorizaci penzí dosáhne letos deficit důchodového systému 70 miliard korun. Pokud by prezident snížení valorizace vetoval a sněmovna veto nepřehlasovala, deficit důchodového systému by byl 90 miliard korun,“ píše se ve stanovisku, které rada vydala ve čtvrtek.

„Tato nerovnováha vzniká i přes nynější příznivou demografickou strukturu a je způsobena zejména nastavením valorizačního mechanismu, který v podmínkách vysoké inflace a propadu reálných mezd vede ke značným deficitům důchodového účtu a k motivaci lidí v předdůchodovém věku k odchodům do předčasných důchodů či žádostem o ně,“ upozorňují ekonomové.

Kdo si nenašetří... 

Podle nynějších pravidel se důchody zvyšují o inflaci, tedy o procentní růst cen zboží a služeb za určité období, a zároveň o polovinu nominálního růstu mezd. Tento vzorec je příčinou, že reálná výše důchodů roste, byť reálné příjmy výdělečně činných jedinců se propadají.

Rada doporučuje upravit podobu mimořádných i řádných valorizací důchodů. Současná jednorázová změna červnové valorizace podle ní nestačí, je nutná systémová úprava.

„Vzhledem k nadcházejícímu odchodu silných populačních ročníků do penze bude potřeba přistoupit i k rozsáhlejší úpravě důchodového systému. Tu však nelze provést bez přijetí nepopulárních změn, mezi které patří zejména postupné zvyšování věku odchodu do důchodu nad hranici 65 let a úpravy parametrů vyměřování a valorizací důchodů, které povedou k dílčímu snížení náhradových poměrů poměr důchodu vůči mzdám," píše ve stanovisku rada.

Podle rady je nezbytné přijmout opatření pro zvýšení počtu lidí na trhu práce, třeba tím, že se omezí možnost odejít do předčasného důchodu.

Rada ve stanovisku vyzývá k úpravě třetího pilíře důchodového systému, který by měl částečně kompenzovat snížení náhradového poměru důchodů. Úprava by mimo jiné měla třetí pilíř, v němž se spoří (fakticky investuje) s podporou státu, udělat atraktivnější pro mladé lidi, kteří by měli zhodnocovat peníze po podstatnou část aktivního života.

Rovněž by měla umožňovat pouze výplatu (anuitních) pravidelných částek a zabránit jednorázovým výběrům naspořených peněz.

Kdo vítězí a kdo je poražený?

Rada ve svém stanovisku varovala před rozšiřováním automatických valorizací na další položky státního rozpočtu, například zavedení automatického zvyšování příspěvku na péči nebo garanci 130 procent průměrné mzdy pro učitele.

„Takový přístup považujeme za silně rizikový, protože snižuje řiditelnost veřejných financí a omezuje rozhodovací prostor vlády,“ upozorňuje rada.

Vláda slíbila, že tento rok předloží reformu důchodů. Její obrysy dosud nejsou zřetelné. Dá se však předpokládat, že bude obsahovat až na výjimky jen změny parametrů, jakými jsou zejména valorizace a věk pro odchod do důchodu.

Budou tedy důchodci obětními beránky, úsporné politiky? Zatím z krize vycházejí jako vítězové. 

Penze rostly rychleji než ceny. Zatímco inflace za loňských rok vyrostla o 15,1 procenta, průměrný důchod po třech valorizacích však vystřelil o 17,1 procenta. Výdělečně činným jedincům se přitom reálný příjem v průměru propadl o devět procent.

V souvislosti s důchody se v Česku často mluví o mezigenerační solidaritě. Teď by se ale mohl tento pojem používat i obráceně. A mezigenerační solidaritu by mohli připomínat zaměstnanci, živnostníci, rodiče samoživitelé…