Zatímco celosvětově lze sestavit statistiku jen velmi těžko, americká Federální letecká správa (FAA) má o střetech letadel se zvířaty poměrně komplexní přehled, byť jen na území Spojených států.

V roce 2014 napočítala 13 159 incidentů, při nichž letadlo zabilo minimálně jednoho ptáka. A dalších 509 nehod, při nichž zahynulo jiné volně žijící zvíře – na seznamu je například 25 jelenů, 20 želv a jeden leguán. A to úřady předpokládají, že reálný počet je až dvojnásobný, protože všechny nehody bez poškození letadla lidé nehlásí.

V českém prostředí jsou čísla samozřejmě mnohem skromnější, vejdou se do stovky ročně. Český Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod měl například ve čtvrtém čtvrtletí 2014 nahlášeno 10 střetů s ptáky. V létě je číslo logicky vyšší - během druhého čtvrtletí ústavu letečtí dopravci ohlásili 30 incidentů, z čehož dva skončily poškozením letadla.

Výroční zpráva amerického úřadu ukazuje, že se za posledních 15 let snižuje počet nehod komerčních leteckých společností, naopak ale přibývá střetů se soukromými letadly.

Asi není překvapením, že za to může vyšší počet soukromých letadel i to, že se létá více i na menší letiště, která nejsou tak vybavena takzvanou biologickou ochranou. Tedy sokolníky, psovody či pracovníky s dalšími dravci plašícími zvěř, která může letadla poškodit.

 

Díky ochraně letišť se od roku 2000 snížil počet střetů se zvířaty přímo na dráze, při startu nebo při přistání. Počet incidentů ve výšce nad 1500 stop (450 metrů), které jsou mnohem nebezpečnější, ale neklesá.

I když střety s ptáky patří mezi nejčastější, výjimkou nejsou plazi, žáby, zajíci nebo i vysoká zvěř. Z analýzy FAA a Smithsonian Institutu vyšlo, že za posledních 25 let se s letadly srazilo 518 druhů ptáků, 41 druhů drobných suchozemských savců, 21 druhů netopýrů a 17 druhů plazů.

Vědci z obou amerických vládních agentur také přišli s "překvapivou" informací – čím je zvíře větší, tím je vyšší pravděpodobnost, že dojde k poškození letadla. Podle statistik jen 2,5 procenta případů střetnutí s holubem za letu způsobí na letadle škodu.

V tom mají česká letiště výhodu, že se nenacházejí uprostřed divoké přírody ani u moře. Srážky s orly, racky, kachnami nebo labutěmi tak nejsou tak časté jako třeba právě s holuby.

Byť se to ani jim nevyhýbá – třeba loni v září zaznamenala posádka armádního airbusu při přistávání na letišti v pražských Kbelích náraz. Do cesty se mu připletla labuť. Letadlo ale náraz jen lehce odřel.

Mnohem hůř skončil český bitevník L-159 na cvičení ve Španělsku. V rychlosti 600 kilometrů za hodinu se srazil se supem, který má rozpětí křídel kolem tří metrů a váží až 10 kilo. Náraz téměř urval křídlo, pilotovi Zbyňku Abelovi se ale podařilo se strojem přistát, za což dostal vyznamenání.

zdroj: NATO

I když podobné nehody s těžkými zvířaty nejsou tak běžné a armádní letadla jsou přece jen něco jiného než běžné dopravní stroje, podle americké Federální letecké správy se dá očekávat více střetů s divoce žijícími zvířaty. Výzkum totiž ukázal, že ptáci mají problém s tichými proudovými motory moderních letounů a nedokážou tak včas změnit trasu. 

Díky výkonnějším motorům navíc stačí i velkým letadlům většinou už jen dva. To znamená větší riziko v případě, že jeden z nich poškodí náraz do zvířete. Jak může takový případ může dopadnout, dokládá i přistání na řece Hudson v roce 2009 poté, co oba motory poškodilo hejno ptáků.